Dlouhý nebo nepostupující porod?

Rozhovor pro časopis Betynka

Když vidíte, že porod postupuje pomaleji, než by měl, jaké kroky rodičce doporučíte, aby porod postupoval rychleji?

V prvé řadě je potřeba si uvědomit, kdy vlastně začíná porod, protože spousta žen má pocit, že rodí dlouho, ale většina času to není porod, ale poslíčky. Zvlášť u prvorodiček bývá fáze poslíčků, na kterou porod bezprostředně navazuje dlouhá. Takže jsou ženy, které říkají, že rodily tři dny, ale z toho dva a půl dne ve skutečnosti byly poslíčky. A skutečné otevírání a rození mimininka trvalo jen posledních pár hodin.

Takže první, co bych doporučila, je dát tomu procesu trpělivost. Nepanikařit a neodjíždět do porodnice, jen co se mi párkrát stáhne bříško.

Nechat porod pěkně rozjet a pak teprve jet. Přeci jen se žena většinou lépe uvolní doma. Často se stává, že když žena do porodnice dorazí moc brzo, porod se zastaví. A pak trvá nějakou dobu, než se zase rozběhne. To se děje, když žena jede do porodnice moc brzo. Většina rozumných porodníků takovou ženu ještě pošle na chvíli domů a doporučí ji, ať přijede, až se porod více rozběhne. To je velmi rozumné. Rozumím však tomu, že to může pro některé ženy být zklamání, že ještě nerodí.

A proto je lepší nejezdit do porodnice moc brzo.

Jak tedy rozpoznat poslíčky od porodu? Poslíčky bývají spíše nepravidelné, kratší než minutu. Časem mohou být i pravidelnější, ale zatím to pro ženu není moc velká práce je zvládnout, i když někdy mohou být celkem bolestivé.

Ve fázi poslíčků, kdy se tělo chystá, doporučuji co nejvíce odpočívat. Mnoho žen začne být hned na začátku hodně aktivní. Mají radost, že porod už přišel a tak mění polohy, hopkají na míči, chodí, ale touto aktivitou se zbytečně unavují a porod v podstatě ruší. Zvlášť pokud se celý proces začne rozbíhat v noci, doporučuju zůstat v posteli a odpočívat. Ideálně na boku s polštářem mezi stehny, aby se pánev pěkně uvolnila. Mnohým ženám se daří mezi kontrakcemi usínat, to je skvělé. Ze začátku je potřeba hlavně se uvolnit a nechat tělo pracovat. Ve chvíli, kdy už není ležení příjemné, doporučuju přesunout se třeba do vany. A odpočívat tam. Teplá voda dělá zázraky.

Základním pravidlem zůstává nespěchat.

Nepopohánět porod. Kdy je tedy optimální fáze, kdy se vydat do porodnice? Na předporodních kurzech ženám vysvětluji, že dobře rozběhnutý porod, tedy to, že už se žena opravdu otevírá, je u většiny žen (samozřejmě mohou existovat výjimky) ve chvíli, kdy jsou kontrakce pravidelné cca po 3 minutách, každá trvá alespoň minutu a jsou natolik intenzivní, že si žena musí nějak aktivně ulevovat, většina žen v této fázi potřebuje vydávat zvuky. To je dobré znamení. Dokud žena nepotřebuje vydávat zvuky, do porodnice bych nejezdila. Nejezdila bych dříve, než má žena pocit, že je porodní proces opravdu práce.

Dokud má žena pocit, že to je pohodička, zůstala bych doma 🙂

Tím se ženy vyhnou tomu, že jsou v porodnici, a porod ještě pořádně nezačal. To může být velmi stresující, protože první centimetry otevírání trvají zvlášť u prvorodiček velmi dlouho a je to dost deprimující, když ženu v porodnici každou chvíli někdo vyšetřuje a říká, že se nic neděje, že se žena vůbec neotvírá… To je ale na začátku úplně normální. Nepřipravenou ženu to ale může psychicky dost rozhodit. Proto je dobré tuto fázi prožít doma, v klidu bez stresu.

Pokud je porodní práce už opravdu intenzivní, přesto otevírání podsupuje pomaleji, než žena čekala. Může velmi pomoci teplá voda, nahřívat si podbřišek, aby se děloha hezky prokrvila a pánevní dno se uvolnilo. Někdy může v takovou chvíli, když má žena silné kontrakce a otevírání jde pomalu, pomoci klystýr. Ale jen pokud to pro ženu není příliš nepříjemné.

Obecně platí pravidlo, že cokoli ženu při porodu ruší, porod brzdí. Takže je třeba zaměřit se na podmínky, ve kterých žena rodí, aby ji nic nerušilo. To je často role tatínků při porodu. Komunikovat s personálem.

Ideální podmínky pro porod, aby se mohly vylučovat všechny potřebné hormony, je ticho, teplo, přítmí, pocit, bezpečí, pocit, že mě nikdo nesleduje, že se můžu chovat jakkoli, že se nemusím kontrolovat…

Pokud porod postupuje pomalu ve své druhé polovině tzn. od cca 5 cm, kdy už ženy mívají silné kontrakce, často pomáhá chůze nebo měnit polohy, zvlášť vertikální polohy jsou užitečné pro klesání miminka do porodních cest. Pokud je žena unavená, měla by sníst něco na posilněnou, např. lžičku medu, sladký mošt, popř. něco, co jí dodá energii. Stále není od věci si zdřímnout, snažit se úplně uvolnit. Často pomáhá vizualizovat si, jak miminko klesá do porodních cest. Důležité je na miminko nezapomínat. Často když porod postupuje pomalu, pomáhá, když žena s miminkem mluví. Ono se na porodu přímo účastní, taky potřebuje podporu. I miminko se může bát a pomůže, když mu maminka s tátou dodají kuráž.

Proto ženám doporučuju při kontrakcích volat „Pooojď, miminko, pooojď“, to je taková porodní píseň.

Když má žena pocit, že se porod zasekl, že to nikam nevdede, mám dobrou zkušenost s Bachovými krizovými kapkami, dají se koupit v lékárně, stačí 4 kapky pod jazyk nebo do sklenky vody.

V závěru porodu může velmi pomoci sestupování miminka a jeho dorotování poloha na boku, tam kde má miminko záda. Vůbec polohování je velmi účinné. Existuje přímo metoda Spinning Babies, která se tím zabývá.

Další technika, která pomáhá sestupu miminka, je stlačování boků, to může dělat třeba tatínek. Stoupne si k partnerce zezadu a dlaněmi jí tiskne boky nahoře tam, kde končí pánevní kosti. Tím se pánev uvolňuje a otevírá. Také masáž velmi pomáhá uvolnění a lepšímu zvládání porodního procesu.

Velmi důležité je při porodu pravidelně čůrat, aby plný močový měchýř miminku nepřekážel v průchodu porodními cestami.

Jako prevenci pomalého porodu doporučuji v těhotenství být fyzicky aktivní. Naučit se uvolnit a relaxovat, především uvolnit pánevní dno. Některé ženy velmi oceňují cvičení s balónkem epino či aniballem. Často pomáhají také techniky hypnoporodu.

Základem je porodnímu procesu důvěřovat.

Když žena porodu důvěřuje, tak se snáze uvolní a miminko pustí. Častým blokátorem porodu je totiž strach a ten je možné zpracovat předem. Proto doporučuju na porod se dobře připravit, chodit na kvalitní předporodní kurz, poslouchat pozitivní porodní příběhy, číst pozitivní porodní knížky. Pěstovat si porodní sebevědomí. Pít čaj z maliníku a jíst lněné semínko.

Co je také velmi důležité, aby porod netrval moc dlouho, je doprovod k porodu. Velmi doporučuju nechodit do porodnice sama, ale mít tam krom partnera ještě doprovod profesionální, vlastní porodní asistentku nebo dulu, někoho zkušeného, kdo může nastávající maminku ubezpečit, že je vše v pořádku, že si s miminkem vedou dobře.

Taková podpora velmi pomáhá zkracovat porod, jsou na to dokonce výzkumné studie.

Vnímání času je hodně subjektivní – některé ženě se čas opravdu hodně vleče – není vlastně lepší schovat všechny hodiny a hodinky, aby to neubíhání ještě víc nestresovalo? 

Myslím, že u porodu je skutečně dobré na čas úplně zapomenout. To, co je rozhodující, je stav miminka a síly maminky. Pokud je obojí v pořádku, pak může porod běžet klidně dlouho. Je dobré s nikým se nesrovnávat. Nemít úplně jasnou představu porodu.

Je dobré dovolit si mít svůj porodní příběh, dát si čas… Hodiny bych klidně schovala. Dobré je úplně vypnout mozek, a prostě nechat tělo, ať dělá, co umí, a ono to umí 🙂