Porod je úžasný v tom, že se nerodí jen dítě, ale vlastně se narodí i nová žena. A tuto znovuzrozenou ženu časem čekají dvě významné události. První milování a první menstruace.
Mnoho žen nemá zrovna nejhezčí vzpomínky na své první měsíčky v životě ani na svůj první sex. A nyní přichází skvělá příležitost zažít to znovu a jinak. Skrze vědomý přístup k těmto dvěma okamžikům máme možnost vyléčit staré rány.
V dávných dobách, v některých kulturách i v dobách dnešních, byla první menstruace důležitým mezníkem v životě dívky. Byla to situace hodná oslavy. A tak se skutečně pořádaly rituální oslavy počátku ženiny plodnosti. V naší společnosti zažilo takové vkročení do svého ženství jen málo žen. Většinou jsme se za měsíčky spíš styděly a spíše je schovávaly, než že bychom se jimi chlubily. To jaký máme vztah ke své menstruaci však do značné míry ukazuje jaký máme vztah ke svému ženství obecně. A tak i my „západní ženy“ bychom se mohli naučit vnímat své tělo a vážit si jeho moudrosti. Moudrosti tisíce generací žen před námi, které v sobě máme zapsané. Moudrosti cykličnosti. Možná stojí za to odpovědět si na otázku:
Co to pro mě znamená být ženou, žít v cyklech?
Ženy často popisují první menstruaci po porodu jako silnou záležitost. Silnou psychicky. Po tolika měsících těhotenství a kojení se zase žena vrací do cyklického bytí. První menstruace může být spojena s pocitem radosti, že tělo funguje jak má. Je to takový nečekaný dáreček, který se nedá naplánovat. Spousta žen mluví o tom, že se jim po porodu menstruace úplně změnila, že už nemají bolesti jako dříve, že je to jiné. I já jsem tuhle změnu zažila na vlastní kůži.
A tak si myslím, že první menstruace po porodu je skvělou příležitostí doplnit si to, co jsme jako dívky při své první menstruaci nedostaly – zažít oslavu své plodnosti. Taková oslava či rituál může vypadat všelijak. Někdo dá přednost tichému posezení o samotě, v meditaci. Jen se prostě chvíli soustředit na to, že mé tělo úžasně funguje a že jsem mu za to vděčná. Některá žena zas dá přednost slavnosti v kruhu žen, společné oslavě. Fantazii se meze nekladou.
Každopádně je dobré tuhle příležitost nepropásnout. Znám ženy, které si ze své první menstruační krve udělaly homeopatika, nebo s ní malovaly nebo ji jinak uctily. Nějaký malý rituál si může žena dělat při každé menstruaci, prostě se na chvíli zastavit a poděkovat, za to že je ženou a že její tělo tak oddaně každý měsíc vyrábí vajíčko, které pak pošle na dlouhou cestu a které nakonec, pokud nepočne miminko, pošle spolu s menstruační krví pryč… A tak se zase začne nový cyklus, očištěná a znovuobnovená.
Pokud žena přijme svou cykličnost, to že se během měsíce proměňuje nejen její tělo, ale i duše a schopnost nahlížet spirituální hlubiny i výšiny, může získat nečekané poklady.
Když žena respektuje svůj cyklus, její život se zcela promění. Pochopí, že jsou fáze, kdy je snadné tvořit, fáze, kdy má větší chuť milovat se, fáze, kdy je kritická i fáze kdy potřebuje odpočívat. A také pochopí, že povědomí o těchto fází a jejich respektování jí přinese ovoce v podobě zdraví a větší životní spokojenosti. Spokojenosti sama se sebou. Moc doporučuji k tomuto tématu knížky Rudý měsíc Mirandy Gray či Rozkvétající žena (to je mimochodem oblíbená knížka mé devítileté dcery, která již se nemůže dočkat své první menstruace a svého menstruačního rituálu).
První mestruace se objevuje různě dlouho po porodu. Některé ženy ač plně kojí začnou menstruovat hned po šestinedělí. Jiné nemenstruují celou dobu kojení, třeba dva roky a cyklus se pomalu vrátí až když s kojením přestanou. Zvláště pokud žena kojí může být cyklus nepravidelný. A pozor, i když žena nemenstruuje, může ovulovat a může tedy znovu otěhotnět i když má pocit, že se cyklus ještě nevrátil. Menstruace po porodu může být jiná než jak byla žena zvyklá před porodem díky obrovským hladinám hormonů, které se vylučují při porodu. Porod je pro cyklus takový restart :-)
Kolik z nás zažilo první milování v úctě a hluboké lásce, důvěře a oddanosti? Kolik z nás bylo na první milování skutečně připraveno?
Kolik z nás tehdy vnímalo že sexualita má tolik co do činění se spiritualitou, že je to vlastně nejposvátnější akt?
Když žena porodí dítě dotkne se svého božství. Mnoho žen pak čeká sexuální revoluce. Už se prostě nechtějí milovat tím způsobem jako před tím. Vnímají své tělo jinak, v ideálním případě jako posvátné (protože dalo život). První milování po porodu je tak ideální příležitostí znovu a jinak prožít spojení s mužem. Je skvělé opravdu vědomě prožít, že tím začíná nová etapa partnerského života.
To, že je žena zase připravena po porodu muže přijmout je velká věc. Muž by měl v takové chvíli ženu uctít. Svou plnou přítomností a pozorností.
Můžete si spolu udělat nějaký malý rituál, nebo to prostě jen udělat hezké, dát si na to dostatek času a prostoru, zůstat i po tom chvíli v obejmutí…
Často ženy popisují, že měly před prvním milováním po porodu podobné pocity, jako před prvním milováním v životě: Jaké to bude? Nebude to bolet? Budu se svému muži líbit? Bude mě se to líbit? Bude to jiné? Je to prostě velká věc a je dobré tak k tomu přistupovat.
Uvědomuji si, že je spousta žen, které při porodu zažijí neuctivé zacházení. Které zažijí pocity studu nebo třeba pocity selhání. To vše se může v sexualitě odrazit. Vnímám velký léčivý potenciál sexuality. (Věděli jste, že ve vagině stejně jako například na chodidle jsou reflexní body?) Myslím, že právě vědomou sexualitou se dá porodní trauma léčit. Žena potřebuje cítit od muže úctu, obdiv, lásku a péči, pak je milování hojivé.
Mnoho žen, zvláště těch, které rodí poprvé, má při porodu nástřih hráze nebo nějaké poranění. To samozřejmě může mít vliv na sexualitu. Důležité je se v takovém případě do milování nenutit. Počkat na správný čas, nedělat to jen kvůli partnerovi. Je spoustu jiných způsobů než pohlavní styk, jak sdílet intimitu, jak se vzájemně uspokojit. Mnoho párů hovoří o tom, že jim vracení se k sexualitě po porodu přineslo příležitost naučit se nové věci, zkoumat sexualitu. Může to být zábava. Pokud bolest přetrvává delší dobu, je dobré promluvit o tom s odborníkem, může poradit typy pro hojení nejen těla ale i duše, která bývá při porodu poraněna často ještě výrazněji než tělo. Je dobré vědět, že hojení je důležité. Není dobré zatnout zuby a nějak to vydržet. Pomoci může léčení jizev či vaginální mapování. Ale i kvalitní psychoterapie.
Pro začátek doporučuji tzv. pomalé milování též zvané měsíční. Jde o to, že se partneři prostě spojí a pak už se dál nehýbají a jsou tak třeba i hodiny. Žena vnímá, co se děje ve vagině, co cítí. Muž vnímá ženu. Sladí dech. Pro mnoho párů je to nečekaně vzrušující a mnoho žen touto cestou snáze prožije orgazmus než při milování běžném, rychlém. Doporučuji k tomuto tématu knihu Vědomé milování od Diany Richardson nebo Cestu pravého muže od Davida Deidy.
S prvním milováním nemusíte čekat na konec šestinedělí. Vhodná doba je tehdy, když žena už nekrvácí po porodu (krvácení může trvat týden ale i dva měsíce), zhojilo se případné poranění (což u spontánně vzniklých poranění trvá cca 3 týdny u nástřihu déle) a především, když máte chuť.
Mnoho žen si právě i díky porodu uvědomí, že už nikdy nechtějí nikoho nechat se svým tělem dělat něco, co nechtějí, co jim není příjemné. To je skvělé rozhodnutí pro šťastnou sexualitu 🙂