Chcete znát mé tajemství pohodového kojení?

Plná verze rozhovoru pro časopis Maminka
Otázky pokládala Tereza Víchová

O kojení se informujeme mnohem více, než dříve. Jak nás ovlivní informovanost předem? Funguje to tak, že když „víme, do čeho jdeme,”tak se kojení spíš daří?”

Myslím, že u kojení to tak platí určitě. Záleží ovšem na tom, jaké informace se k nám dostanou. Na svých předporodních kurzech moc ráda doporučuji knížku Praktický návod na kojení od Andrey Polokové. Zde jsou perfektně shrnuty všechny základní informace pro úspěšný start kojení. Svým klientkám doporučuji tuto knihu pročíst ještě před porodem a také si ji vzít s sebou do porodnice. Je to skutečně praktický návod, spousta obrázků, stručný jasný text, dá se to projít za jeden večer. Kniha je koncipována stylem, když první den po porodu řešíte při kojení toto, udělejte toto, když se druhý den objeví toto, udělejte toto. Jsou to praktické osvědčené rady postavené na současném výzkumu, ověřené klientkami a jejich miminky.

Jako velký průšvih vnímám obrovské množství mýtů, které so o kojení šíří. A bohužel je velice často šíří sami zdravotníci, kteří často neaktualizují svá doporučení podle nejnovějších věděckých poznatků a doporučení. A tak se ještě stále setkávám s tím, že ženy odejdou z porodnice s návyky, které v podstatě likvidují zdravé kojení. Na pediatry je vyvíjen velký tlak od společností, které obchodují s umělým mlékem a příkrmy, takže bohužel i zde se velice často setkávám s doporučeními, která kojení spíš ničí než mu napomáhají.

Další obrovský problém je všudypřítomná reklama na umělé kojenecké mléko. Podle mezinárodního kodexu marketingu náhrad mateřského mléka by: „Neměla by existovat žádná reklama nebo forma propagace výrobků v rozsahu působnosti tohoto kodexu pro veřejnost.“(http://spokojeni.org/kodex/mezinarodni-kodex-marketingu-nahrad-materskeho-mleka/ ) Přesto se s reklamou na umělé mléko setkáváme prakticky všude od porodnice, pediatrem pokračujíce, časopisy pro maminky konče. To je velký problém, protože pokud je umělé mléko vnímáno jako adekvátní a snadno dostupná náhražka, mnoho žen po něm sáhne, ačkoli by se jejich případné potíže s kojením daly snadno vyřešit jinak.

Co nás v kojení ovlivní pozitivně? Naučit se o kojení předem? – princip, technika, polohy atd. a kde? Na kurzu? Co v kosce vědět předem?

Myslím, že je užitečné předem vědět pár základních tipů pro optimální přisátí miminka k prsu. Jak děťátku prso nabízet, jak ho podpořit, aby si ho samo chytlo. Je dobré vědět, že:

Miminko není žádný pasivní účastník, ale v ideálním případě si kojení samo řídí.

Je dobré vědět, že kojení nemá bolet a pokud bolí je potřeba polohu miminka a způsob jakým drží rtíky prso upravit. Základní „chyba“ bývá, že je miminko do prsu moc zabořeno nosíkem. Jeho hlavička by ale optimálně měla být zakloněná, tak aby mezi jeho nosánkem a prsem byl prostor cca centimetr. Bradička miminka je tedy zabořená do prsa, nosík kouká. Rtíky miminka zakrývají téměř celý dvorec, bradavka je hluboko v puse miminka. Toho docílíme tím, že necháme miminko při přikládání k prsu do široka otevřít pusinku. Miminko i maminka potřebují u kojení pohodlí, aby se mohli oba uvolnit a vše hezky fungovalo. To zahrnuje příjemnou polohu ženy a dobrou polohu miminka, kdy není nijak překroucené, svým bříškem je přitisknuté k mamince, jeho ouška, ramena a kyčle jsou v jedné lince. Poloh může být mnoho a je dobré hledat, co mamince a miminku vyhovuje.

Další extrémně důležitá věc kromě polohy je načasování kojení. A zde se právě setkávám s největším množstvím škodlivých mýtů. Dalo by se říct, že hodinky jsou největším nepřítelem kojení.

Doporučuji nesledovat hodinky, ale sledovat své dítě.

Jednoznačně doporučuji kojit kdykoli má miminko zájem se přisát. To může být ze začátku, po porodu skoro pořád. A je to tak v pořádku. Kojit tak dlouho jak má miminko zájem. Prsa střídat podle potřeby, podle toho, co ženě a miminku vyhovuje. Někdo vystřídá prsa desetkrát během jednoho kojení, někdo kojí pokaždé z jedoho prsa a přístě z druhého. Je potřeba hledat, co zrovna mě a mému dítěti vyhovuje. Je to jako s jídlem, každý preferujeme jiné porce a jinak často. A navíc kojení není jen jídlo, ale i pití. Je jasné, že v létě se bude dítě kojit častěji, protože bude mít větší žízeň. Pokud kojíme dítě, když si říká, nemělo by dostávat nic jiného, žádnou vodu, ani čaje, kojení dává miminku vše co potřebuje.

Pokud kojíme dítě kdykoli si žádá a pokud vidíme, že u prsu skutečně polyká, pak si můžeme být jisté, že má dost, netrpí hladem ani žízní a bude hezky prospívat.

Je také dobré připomenou, že se nejedná jen o výživu a pití, ale kojení dává miminku mnohem víc, pocit bezpeční, útočiště, uklidnění, zkrátka něžný kontakt s mámou…

Pak je dobré vědět, kdy začít miminku nabízet příkrmy. Existuje teorie o tak zvaném imunologickém oknu. Je to ale pouze domněnka, kterou přináší studie, které byly pravděpodobně realizovány společnostmi, které vyrábí kojeneckou stravu, takže jeiich objektivita je z mého pohledu ve střetu zájmů, účelová. Osobně doporučuji držet se doporučení světové zdravotnické organizace – plně kojit do šesti měsíců věku dítěte a teprve pak postupně začít nabízet další potraviny. Z mé zkušenosti matky i laktační poradkyně se zhruba do roka děti véce kojí než jedí něco jiného. Pak se to začně pomalu překlápět a děti čím dál tím více jedí a kojení mají jako důležitý doplněk stravy. Zdravé je podle WHO kojit do dvou let i déle, pokud to ženě a jejímu dítěti vyhovuje. V dlouhodobém kojení spatřuji mnoho nejen zdravotních výhod. Aby se dítě vyhlo potravinovým alergiím není potřeba dávat mu příkrmy už od 4 měsíců, jak se nám snaží vnutit společnosti vyrábějící příkrmy.

Důležité je, aby dítě u zavádění pevné stravy zároveň přijímalo i mateřské mléko, které pomáhá optimálnímu trávení a tím pomáhá tělu miminka vyhnout se intoleranci potravin.

Myslím, že je vhodné vybrat si předporodní kurz, kde je věnován dostatečný prostor kojení. Určitě bych nespoléhala pouze na rady na internetu a pokud čerpat z internetu pak jedině z ověřených zdrojů. Svým klientkám doporučuji prostudovat stránky slovenské organizace podporující kojení mamila.sk, jsou nejlepší co znám.

Mít předem vybranou laktační poradkyni – postup? Pozvat ji už do porodnice? Pak domů? V čem to pomůže?

Myslím, že je velká výhoda mít svou porodní asistentku, která se ženou probere kojení už v těhotenství, a je ženě a miminku k dispozici ihned po porodu na porodním sále a v kojení je šetrně podpoří od začátku. Zvlášť pokud žena čeká své první miminko, pak bude svět kojení úplnou novinkou a podpora bude pravděpodobně velmi příjemná. Samozřejmě jsou ženy, které do kojení vklouznou ani neví jak a prostě to jde hned hladce. Ale většina žen se alespoň ze začátku setkává s výzvami a je škoda, když to vzdají jen proto, že neměly podporu. Pokud žena nemá svou porodní asistentku určitě doporučuji laktační poradkyni. Je mezi nimi ale velký rodíl, takže bych pečlivě vybírala nejlépe na základě osobního doporučení. Bohužel se často setkávám s tím, že pediatři neumí dostatečně poradit s kojením, takže bych na jejich pomoc nesázela a našla si někoho speciálně na podporu kojení.

Dobrý start v porodnici – jak moc je důležitý? Co pro něj udělat, co mít, o co si říct? 

Dobrý start v porodnici je nesmírně důležitý, protože má velký vliv na sebevědomí ženy i miminka. Někdy se stává, že žena dostává prakticky od každého zdravotníka jiné informace, některé si dokonce mohou protiřečit, což může způsobit zmatek a nejistotu. Proto velmi doporučuji připravit se na kojení předem a mít jednu osobu se kterou kojení žena řeší, na kterou se obrací, která za ní může přicházet do porodnice a s kojením ji podpořit. Raději bych se nespoléhala na to, že ženě v porodnici automaticky s kojením pomohou. V některých ano, záleží to také na tom jak moc je oddělení zrovna naplněné a kolik má personál času. V některých porodnících zaměstnávají přímo laktační poradkyně, někde na kojení moc nedbají a to je škoda.

Jako úplný základ pro hladké kojení vnímám podporu bondingu ihned po porodu. Velice významnou roli také hraje to, zda žena při porodu dostala léky na tlumení bolesti nebo ne, zvlášť opiáty mají značně negativní vliv na bonding a začátek kojení (protože je miminko v době, kdy má probíhat bonding otupělé vlivem léků a nemohou se u něj rozvíjet přirozené reflexy potřebné ke kojení…). Když jsou žena s miminkem po porodu v nerušeném kontaktu kůži na kůži, tedy nahaté miminko na nahém hrudníku matky, nejlépe se u miminka i maminky probouzí reflexy, které mají zajistit hladký nástup kojení. Miminko se pak dokáže samo přisunout k prsu a chytit bradavku s dvorcem. Pokud dále zůstávají stále spolu ideálně v jedné posteli a žena může ihned reagovat na potřeby miminka, kojení pak má velkou šanci pokračovat hladce. Některá miminka se nepřisají hned na porodním sále, třeba proto, že jsou po porodu unavená (nebo vlivem léků podaných za porodu). Pak je dobré zůstat s miminkem v kontaktu kůži na kůži dál a nechat mu čas, aby si odpočalo u mámy a přisálo se ve svém vlastním čase. Ten kontakt kůži na kůži vnímám jako naprosto klíčový. Když se děťátko narodí císařským řezem, hned jak to bude možné pomohla bych ženě, aby si ho dala nahé na nahý hrudník. Jsou u nás porodnice, kde je přiložení miminka možné ihned ještě na operačním sále. (Pokud má žena spinální anestezii, tzn. není uspaná celá, jen umrtvená od pasu dolů, takže je při vědomí a může na miminko reagovat.)

Negativní ovlivnění kojení, potíže – nalitá prsa, bolest, špatné přisátí atd..co všechno může být problém, ale hlavně jak ho překonat?

Nejčastější potíže, kvůli kterým ženy přestávají kojit bývají bolestivé bradavky, což bývá způsobené nevhodným přisátím miminka k prsu. A pak to, že někdo ženě řekně že má málo mléka nebo miminko dost nepřibývá. V obou případech bych co nejdříve kontaktovala porodní asistentku nebo laktační poradkyni. Obě situace se dají řešit někdy velmi snadno, jindy to chce velkou trpělivost, ale jde to. A je škoda o kojení přijít, protože:

Mateřské mléko je pro zdravý vývoj imunity miminka zcela nenahraditelné.

Maminky, babičky, kamarádky atd…

Je dobré si uvědomit, že naše maminky a babičky často vychovávali vlastní děti v době, kdy se kojení vůbec nepodporovalo a naopak se adorovalo umělé mléko. Pokud už kojily, měly to často velmi těžké a brzy přestávaly, protože dlouhodobé kojení bylo něco už úplně nevídaného. Sociální tlak byl obrovský. Je dost pravděpodobné, že si s kojením spojují řadu nepříjemných situací nebo dokonce pocit, že v něm jako matky selhaly. Tyto pocity frustrace se pak mohou přeměnit v obranný mechanismus, kdy aby ochránily sebe, popírají pozitiva kojení nebo dokonce hledají jeho negativa. To se může dít i u kamarádek, které měly s kojením trápení a třeba předčasně přestaly nebo se vůbec nerozkojily. Z tohoto důvodu bych se snažila s nimi o kojení moc nemluvit. Protože nevyžádané rady typu „dej mu láhev, určitě má hlad, proto brečí“ mohou být velmi destruktivní. Naopak doporučuji najít si partu podobně laděných kamarádek a s těmi se vzájemně v kojení podporovat.

Pláč miminka – svádíme na hlad? Často zbytečně?

Pláč miminka může mít mnoho důvodů. Kojení miminko většinou dokáže ukonejšit i když hlad není jeho primární příčinou. Někdy ne. Někdy miminko pláče prostě proto, že je přetažené, potřebuje klid, pochovat, přitulit…

Často se pláč miminka svádí také na prdíky. I zde bych byla opatrná. Trávicí potíže má ve skutečnosti jen velmi málo kojených dětí. A není potřeba hned omezovat svůj jídelníček a vynechat vše nadýmavé, jak se někdy doporučuje. A ani není potřeba hned dětem dávat přípravky proti prdíkům, i zde vidím velký byznys na dětech. Pokud děti často pláčou večer (což se většinou svede na „koliky“) čato to bývá ve skutečnosti způsobené přetažením, únavou miminka, tím, že potřebuje u mámy ukonejšit, pomoct usnout.

Příkrmy nebo je jiný důvod, – proč opustíme kojení často zbytečně brzy, po 6.měsíci výrazně?

Kojení opouštíme z mnoha důvodů. Často je to tlakem pediatra (dítě „neprospívá“), rodiny („nemůžeš furk kojit, dyť se zničíš“), nevhodným užíváním dudlíku a podobně. Myslím, že to, co ovlivňuje délku kojení ze všeho nejvíce je odhodlání a přesvědčení matky o tom, že chce kojit.

Kde v tom všem stojí internet – ať už pozitivně nebo negativně?

Internet bych ve všech situacích kojení nevyjímaje brala s velkou rezervou. Pokud řeším problém, našla bych vhodného odborníka a ne články a diskuse na internetu.

Psychická pohoda – kde ji vzít, když se v začátku třeba nedaří?

Opět bych doporučila najít podporu v podobě porodní asistentky nebo laktační poradkyně.