To zda bude žena při porodu poraněná záleží na několika faktorech. Asi čtvrtina žen, které rodí své první miminko nemá vůbec žádné poranění, většina jich má s dobrou péčí pouze malé oděrky či drobné trhlinky, které nevyžadují zašití nebo pouze pár drobných stehů a opravdu úplná menšina má větší poranění až do svalu, které svým rozsahem a hloubkou odpovídá nástřihu hráze.
U žen, které rodí své druhé miminko záleží na tom, zda při prvním porodu byly nastřižené či ne. Pokud ano mají trochu vyšší riziko, že jizva povolí a budou poraněné jinak mají šanci asi 50% že projdou porodem bez poranění.
Nástřih hráze je chirurgické rozšíření vaginy, které může o několik minut urychlit druhou dobu porodní. Provádí se ostrými nůžkami, které se rozevřou a vloží do vaginy a při kontrakci lékař/ka střihne. Měl by se používat pouze v případě, že má miminko vážný nedostatek kyslíku a je potřeba, aby se narodilo rychle a mohlo začít samo dýchat. Tato situace nastává cca u 2,5% porodů.
Výzkumy se nepotvrdilo se, že by nástřih hráze měl jakýkoli pozitivní efekt na stav dítěte u předčasně narozených dětí ani u porodů koncem pánevním. Nepotvrdilo se, že by nástřih hráze měl jakýkoli pozitivní efekt pro matku, jak se dříve uvádělo.
Z výzkumů naopak vyplývá, že ženy, kterým byl proveden nástřih hráze mají vyšší riziko infekce, krevní ztráty, zažívají větší bolest než ženy, které se natrhly samovolně, nástřih se hůře hojí, je spojen s dlouhodobější bolestivostí při sexu a s vyšší pravděpodobností ochabnutí svalstava pánevního dna a močovou inkontinencí či inkontinecní stolice.
Není opodstatněné jeho preventivní užívání, nástřih hráze není prevencí před poraněním, žena po nástřihu je poraněná a vyžaduje šití a dlouhé hojení. V ČR se však situace v jednotlivých porodnicích značně liší, od 4% nástřihů po 80% (v některých porodnicích končí s nástřihem hráze až 100% prvorodiček).
Z výzkumů vyplývá, že je pro ženy jednoznačně lešpí spontánní natržení než nástřih. Nástřih se dělá u každé ženy na stejném místě, jizva je velká cca 8 cm a hluboká 4 cm, to je poměrně velký zásah do pánevního dna. Navíc při znalosti jeho struktury je mediolaterální epiziotomie (střižená do strany) anatomicky nelogická – asymetrická.
Spontání poranění se naopak vždy udělá na nejtenším místě, kde většinou nevedou větší cévy, je spíše povrchové a může být různě veliké. Pokud se nestřihá, žena má do poslední chvíle šanci, že nebude poraněná vůbec nebo jen nepatrně.
Ale jak už se jednou střihne, žena je poraněná a je potřeba jí zašít.
Většinou nemá dlouhodobý vliv na sexuální život, partneři tak na konci šestinedělí mohou zase začít sexuálně žít bez jakýchkoli potíží.
Naopak ženy po nástřihu hráze často hovoří o tom, že návrat k sexuálnímu životu trval mnoho měsíců, kvůli bolestivosti v jizvě.
Abyste nebyla poraněná je důležité, aby vypuzovací fáze porodu byla co nejšetrnější, aby miminko z porodních cest nevystřelilo moc rychle. V postatě platí, čím pomaleji a jemněji tím lépe pro vás a především pro miminko. Pravidlo číslo jedna tedy zní:
Patří mezi ně:
Na závěr bych chtěla zdůraznit, že pro bezpečný porod je velice důležité, aby se žena mohla uvolnit, aby nebyla stažená nebo dokonce v křeči. Proto je důležité věnovat pozornost podmínkám ve kterých se porod odehrává. Ideální podmínky pro porod jsou ..
Pokud má žena takové podmínky, pak se snadno uvolní a miminko bez problémů pustí. Vše co ženu ruší porod znesnadňuje, vše co ženě pomáhá uvolnit se, dělá porod bezpečnější.
Velmi doporučuji mít k porodu svou vlastní porodní asistentku, která o Vás bude pečovat tak jak se dohodnete, a se kterou dopředu proberete, jak je pro Vás ochrana hráze důležitá. To zda porodem projdete bez poranění, totiž z velké části závisí na tom, zda člověk, který o Vás pečuje, umí podporovat ženy v přirozeném porodu.