Jak pracuji?

Před časem jsem dostala tyto čtyři otázky, věřím, že i pro vás by mohly odpovědi na ně být nápomocné při výběru, zda zrovna já, budu pro vás ta pravá porodní asistentka na vaší cestě.

Jak bys popsala svůj přístup, profesní?

Ke svým klientkám přistupuji jako ke svobodným bytostem. Každá má svůj specifický příběh, své vidění světa a své potřeby. A to vše je potřeba respektovat. Není jedna jediná správná cesta. Každý porod je nový příběh. Nabízím ženám své odborné znalosti a zkušenosti a ony si vybírají, co konkrétně využijí. Osobně si myslím, že takový základ porodní péče je vytvořit ženě dobré podmínky, ve kterých se bude cítit bezpečně. Ale porodit musí sama, to za ní nikdo neudělá, já jsem „jen“ průvodkyně – dávám zpětnou vazbu z mého odborného pohledu, pečuju o její pohodlí a připomínám, že ona umí donosit a porodit miminko. Někdy z legrace říkám, že jsem děsně líná porodní asistentka 🙂 Myslím to tak, že u porodu nejsem moc aktivní. Snažím se ženu hlavně nerušit. Nepřepečovávat jí. Dát jí prostor a čas, aby tím procesem mohla projít ve svém tempu svým způsobem. Přihlížím z povzdálí, mám přehled, co se děje, věřím jí, že to zvládne a jsem tam, kdyby něco potřebovala. Většina žen ale vlastně nic moc při porodu nepotřebuje, jen klid a vědomí, že to jde dobře.

Co ti na povolání porodní asistentky připadá jedinečného, co tě baví?

Povolání porodní asistentky mě prostě baví. Se vším všudy. Baví mě, že je to kontinuum. Že se se ženou poznáme v těhotenství, spolu se na porod připravujeme, sledujeme její zdravotní stav, takže ve chvíli, kdy začne porod se už docela známe. To je velká výhoda, protože ledacos, co se uděje v těhotenství, pak porod ovlivní. U porodu jsem od začátku do konce, vidím, jak jednotlivé fáze na sebe navazují, jak vlastně porod jako takový navazuje na ženin osobní životní příběh. A můžu s tím pracovat. Po porodu mám moc ráda návštěvy v šestinedělí, kdy pečuji nejen o ženu ale i o miminko. Zde je zase velkou výhodou, že jsem byla u porodu, protože ten pak ovlivňuje jak půjde kojení, hojení… Vše na sebe navazuje. Baví mě se ženami na porod vzpomínat. A mám velkou radost, když se pak po pár letech vracejí s novým miminkem v bříšku a už jsme jak staré známé 🙂 Tahle kontinuita péče je to, co je na péči porodní asistentky jedinečné a co na ní mám tak ráda. Líbí se mi, že každá žena je jiná, každá potřebuje něco trošku jiného, takže to nikdy nebude rutina a nuda.

Co chceš předat všem budoucím maminkám? Co bys jim popřála?

Všem budoucím maminkám bych přála, aby měly péči své porodní asistentky. Někoho, kdo na ně bude mít čas, trpělivě je vyslechne, poradí, podpoří, dodá sebevědomí a zároveň jim nebude brát jejich kompetence porodit miminko, kdo nebude ženy chtít rodit, ale provázet porodem. Protože těhotenství a porod je jedinečná doba v životě ženy. Je to úžasná možnost osobnostního růstu. Kdy se mnohdy ze stydlivých „hodných“ holčiček, stávají dospělé, sebevědomé ženy, které berou svůj život do svých rukou. A to je úžasný dar, který jsme jako ženy dostaly. Přála bych ženám, aby si tento dar nenechaly vzít. Vždyť jen skrze nás může přijít nový život. Je to čest.

Jak bys popsala zkušenost porodu a to, co z něj činí zkušenost jedinečnou. Jaké podmínky a péči bys přála ženám před a u porodu?

Porod je zkušenost nepřenositelná. To je potřeba zažít na vlastní kůži. 🙂 Je to přechodový rituál. Je to oslava života. Je to nejtěžší a nejkrásnější životní zkouška. Je to těžká práce i obrovská radost. Je to velmi intimní zkušenost. Žena, která porodí, už nikdy nebude stejná. Vzpomínky na porod zůstávají celý život. Porod může být nesmírně posilující zkušeností, může ženě přinést pocit, že to dokázala, že teď už dokáže cokoliv, vždyť porodila dítě, co je víc? Ale také, pokud žena nemá dobré podmínky, pokud jí někdo bere její kompetence porodit díte, pokud někdo „rodí“ za ní, pak může mít pocit selhání a hlubokého traumatu. Proto je nesmírně důležité se na porod dobře připravit. Dobře vybrat místo porodu, aby se žena cítila bezpečně a mohla se uvolnit. Aby byla respektována její intimita. Dobře vybrat, kdo o ženu bude pečovat, protože jeho filosofie ovlivní to, jak bude porod probíhat.

Někdy se setkávám se zajímavým protikladem. Že si žena musí vybrat mezi svým pohodlím a bezpečím dítěte. Ale to je velký mýtus. Aby byl porod bezpečný, musí mít žena pohodlí. Protože když ho mít nebude, když bude ve stresu, bude se bát nebo s ní nebude zacházeno s respektem, porod se bude brzdit, bude váznout a nebude již bezpečný. Ženám bych tedy přála péči ohleduplnou, založenou na nejnovějších věděckých poznatcích, lidskou a radostnou.