Prví z nich je zpracování porodního zážitku. Ať už byl porod hladký a jemný nebo nečekaně náročný nebo třeba plánovaně císařským řezem, vždy se k němu pojí mnoho emocí, které v nás zůstávají dokud jim nevěnujeme pozornost. Mnoho žen po porodu říká, že se jim některé situace stále dokola objevovaly před očima, potřebovaly o porodu znovu a znovu mluvit nebo se jim vracel ve snech. Tady často pomáhá sepsat si svůj porodní příběh, napsat zpětnou vazbu do porodnice, probrat svůj porod se svou porodní asistentkou nebo dulou a pokud jsou myšlenky na porod stále neodbytné, pak je možné promluvit si o něm i s psycholožkou.
Další velkou výzvou je kojení, které může, i když se jedná o přirozenou věc, z počátku mnoho maminek potrápit. Důvodem jsou často protichůdné informace, které se ženám dostávají v porodnici a od pediatra a také mnoho mýtů, které so o kojení stále šíří. Pokud si nejste jistá s kojením, určitě nečekejte a oslovte svou porodní asistentku nebo laktační poradkyni. Někdy stačí jednoduchá malá změna a vše se v lepší obrátí.
Další výzvou bývají nevyžádané návštěvy a rady okolí. Je jasné, že se babičky a tetičky nemohou dočkat, až si pochovají novorozeňátko. Ale všeho s mírou. Pro novopečenou maminku mohou být návštěvy brzy po porodu velmi zatěžující. Ne nadarmo se dříve velmi pečlivě dodržovalo šestinedělí, kdy za ženou a miminkem nikdo nesměl, aby měla čas zregenerovat se po porodu a sžít se s miminkem. V neposlední řadě to byla také prevence přenosu infekcí. Také nevyžádané rady mohou v křehké mysli šestinedělky napáchat značný chaos a nejistotu. Důležité je si uvědomit, že jedině máma je nejlepším odborníkem na svoje dítě, chápe jeho projevy v souvislostech a nejlépe rozumí jeho potřebám. Důvěřujte svým mateřským instinktům.
I pro partnerství jako takové může být tato poporodní fáze zatěžkávací zkouškou. Najednou to už nejsme jen my dva, ale je tu miminko a času pro partnerství moc nezbývá. Mnoho mužů i žen podvědomě žárlí na miminko, že má tolik péče a pozornosti. Je důležité na partnerství myslet a pečovat o něj, dělat si alespoň malé chvilku jen pro nás dva. A když už není možné mít hned sex, je dobré se dostatečně mazlit, objímat, tulit a dotýkat.
Pro mnoho žen je poporodní období natolik intenzivní a nečekaně náročné, že se jim v hlavě objevují myšlenky, že by snad bylo lepší, aby se miminko vůbec nenarodilo, že se jim stýská po životě před tím, že je to příliš náročné… Na tyto myšlenky pak často nasedá obava, zda jsem normální když mě napadají takové věci, strach, zda třeba nemám poporodní deprese. Je dobré říct, že takové myšlenky sem tam napadnou snad každou mámu. Zvlášť po náročné noci. Důležité je vnímat je jako znamení, že si máme dopřát podporu a péči. Zkuste dělat jen to nejnutnější, hodně odpočívat, být s miminkem a o zbytek světa ať se postará okolí. Najděte si paní na úklid, nechte si vozit jídlo, maximálně využívejte nabídku pomoci blízkých, naučte se říkat, co potřebujete a přijímat péči a podporu. Zaloužíte si to. Právě jste přivedla na svět dítě, co je víc? 🙂
Naučte se být sama k sobě laskavá a fandit si. Dejte si prostor učit se a dělat chyby.
Učený z nebe nespadl a být mámou se taky učíme.
Pečujte o své zdroje ať máte dost sil, dbejte na kvalitní jídlo, pitný režim, doplňujte vitaminy, dopřejte si masáž, popovídejte si často s blízkou kamarádkou, ideálně takovou která už také porodila a ví o co jde a podrží vás. Příroda to nikdy nemyslela tak, že bude žena po porodu na vše sama. Lidé jsou tvorové, kteří od nepaměti žijí v tlupách.