Porodní asistentka a ztráta miminka 

Proč je tohle téma pro vás důležité?

Tohle téma pro mě začalo být aktuální před deseti lety, kdy jsem sama prošla ztrátou miminka v počátku těhotenství. A zcela intuitivně si vybrala, že nechci podstoupit chirurgický potrat, ale čekala jsem až potrat u mého zamlklého těhotenství začne přirozeně. Do té doby jsem nebyla v kontaktu s nikým, kdo by zvolil tuto neinvazivní cestu, tak to byla cesta do neznáma. Jen jsem vnímala důvěru, že mé tělo bude vědět, jak si v této situaci poradit. A opravdu vše proběhlo po pár týdnech čekání zcela samo, spontánně, hladce a kupodivu nepřišly pocity zmaru a lítosti, ale euforie nad tím, jak je mé tělo moudré. Vnímala jsem velkou úctu k životu i k setkání se smrtí. Cítila jsem naprosté smíření a velmi brzy jsem pak znovu otěhotněla a donosila krásného chlapečka. Od té doby se mi začaly ozývat ženy, které procházely podobnou zkušeností a tak jsem se stala průvodkyní i v této oblasti, které se tehdy porodní asistentky moc běžně nevěnovaly. Je velmi důležité, aby ženy měly podporu, když se osud rozhodne, že se se svým miminkem budou muset rozloučit předčasně. Aby byly opečované, aby nezůstávaly se svými pocity samy. Aby věděly, že v tom nejsou samy. Aby dostaly podporu a naději. Aby si daly čas truchlit… Pokud si totiž ženy dovolí své emoce prožít, zastavit se a podívat se obrazně řečeno smrti do tváře, může to pro ně být velice posilující. Získají tím do života něco speciálního. Těžko se to popisuje slovy, ale je to taková opravdu hluboká úcta ke křehkosti života. Když ale ženy nemají prostor projít ztrátou miminka vědomě s adekvátní podporou, mohou si naopak do života odnést hluboké trauma. A to je obrovský rozdíl. Proto podle mě tolik stojí za to ženy v této životní situaci opravdu dobře opečovat fyzicky i psychicky.

V čem a jak může porodní asistentka pomoci rodině, která se musí se ztrátou dítěte během těhotenství nebo těsně po porodu vyrovnat?

Porodní asistentka může i v tomto období být ženě a její rodině průvodkyní. To znamená, že jím dodává potřebné informace, jemně pečuje o ženino tělo i duši, směřuje ji případně k dalším pečujícím osobám, může například zprostředkovat kontakt na psycholožku, dává ženě podporu, naslouchá jí, může poradit jejímu muži, jak ženu podpořit, jak projít procesem truchlení, jak o smrti miminka mluvit se stašími dětmi, jak se navracet k partnerské intimitě, sexualitě…

Prakticky se to bude lišit podle toho, v jaké situaci žena a její rodina bude, jaké budou jejich konkrétní potřeby. Zda půjde například o zamlklé těhotenství, a žena a její partner budou potřebovat především praktické informace o svých možnostech. Pak jim pomůže, zorientovat se v situaci. A může rozptýlit úzkosti ohledně dalšího těhotenství.

Po porodu mrtvého miminka pečuje o ženu fyzicky – kontroluje, jak se například zotavuje po porodu, jak se hojí a regeneruje, kde potřebuje hojení podpořit. Žena, která porodila mrtvé miminko je pořád žena, která porodila – potřebuje úplně stejně ocenení, péči, regeneraci, a samozřejmě mnoho povzbuzení a podpory… Porodní asistentka podle mě umí ideálně skloubit péči o tělo i duši. Být ženě tiše nablízku, naslouchat, ale i opečovat její často zmožené tělo, namasírovat, ošetřit poranění. Poradí jak pomocí přírodních prostředků šetrně podpořit proces regenerace. Může také ženu provést rituálem rozloučení s miminkem. Což může být krásný zážitek smíření pro celou rodinu.