První dny po porodu, proč to mají dnes ženy těžší než kdykoli dřív?

Jak „přežít a hlavně naplno požít neopakovatelné první dny doma s miminkem po návratu z porodnice?

Především je důležité si uvědomit, že první dny s miminkem i celé šestinedělí, jsou zcela speciálním obdobím. A tak je k němu potřeba přistupovat. V nadsázce někdy říkám, že když se narodí miminko je to trochu jako když vybuchne sopka. Na chvíli se zdá, že už nic nebude jako dřív a že je všechno úplně jinak a navíc je to často dost náročné. Zvlášť pokud se jedná o první miminko. Pokud ovšem rodiče dodržují pár jednoduchých pravidel, může toto období být zároveň velmi krásné.

Ty pravidla jsou: 

• zařídit si to tak, aby se rodiče nemuseli starat o nic jiného než o miminko a regeneraci po porodu. Aby mohla nová rodina být spolu. Muž má nárok na volno z práce.
• ještě před porodem vědět, kdo bude nové rodině v šestinedělí pomáhat. Zda jim třeba rodinní příslušníci budou nosit jídlo, chodit na nákupy, pomáhat s úklidem, případně s péčí o starší děti. Nebo zda rodiče využijí nějaké profesionální služby, dovážku jídla, paní na úklid, hlídací slečny, poporodní duly… Nebo kombinaci.
• předem zajistit odbornou péči – mít svou porodní asistentku, která přijde zkontrolovat ženu a miminko domů po návratu z porodnice, poradí s hojením, kojením a vším, co budou rodiče potřebovat vědět ohledně zdravotního stavu ženy i miminka. Je dobré mít kontakt na dobrou laktační poradkyni, pro případ, že bude potřeba dlouhodobější podpora s kojením. Vyplatí se mít kontakt i na dobrou psycholožku, která umí pracovat s mateřskými tématy, pokud budou rodiče potřebovat psychickou podporu.
• vědět, že si toto období mohou udělat krásné. Mohou využít služeb poporodních masáží a obnovy. Mohou si vyzdobit prostor. Dbát o zdravé a chutné jídlo. Pouštět si hezkou hudbu, obklopovat se podněty, které je nabíjí. Udělat si po šestinedělí oslavu či rituál…

Jak na to, aby se maminka vyhnula zbytečným strachům a bála se všeho už předem, jak pracovat s obavami a svými nejistotami?

Je dobré připravit se na šestinedělí jako na jedinečné období, které ale přejde. Pokud bude náročné, nebude to trvat věčně. A jak jsem psala výše, je dobré předem mít podpůrnou síť přátel, rodiny a odborníků, na které je možné se obrátit. Šestinedělí je skvělá příležitost naučit se přijímat pomoc, nechat se opečovávat… Kolik ženy tohle umí? Tak teď je ta skvělá šance…

Rady, doporučení, jak si zorganizovat denní režim a čas, jak co nejméně „bolestivě“ najet na nový nepoznaný řád?

Nejlepší je přijmout, že šestinedělí je v podstatě nezorganizovatelný čas. Miminko se kojí kdykoli potřebuje a to je nevypočitatelné, kaká a čůrá nevypočitatelně, spí nevypočitatelně… A je to tak v pořádku. Je to takové dobrodružství a člověku se uleví, když se na chvíli přestane snažit o nějaký řád, ale jde cestou nejmenšího odporu. Dělejte, co funguje. Z rad okolí si vybírejte. Je tisíc způsobů jak pečovat o miminko, vyberte ten, který je pro Vás nejpřirozenější, ve kterém se cítíte dobře. Obecně jsou pro nové maminky jakékoli termíny a snaha o rytmus stresující.  Dítě nepotřebuje nic moc jiného než blízkost rodičů a kojení. Všechny ostatní vynálezy jako koupání, masáže a kdo ví co ještě jsou tak trochu navíc. Dneska jste unavená? Tak miminko vykoupete až zítra. A nebo pozítří, ono se nic nestane… Postupně se z toho chaosu stane rytmus, ale chvíli to trvá a nedá se na to tlačit. S miminky se vše rychle mění, co platilo před týdnem už může být minulost… To je dost nadějné, pokud má člověk pocit, že se mu zrovna nedaří.

Co je naprosto zásadní a důležité při sžívání a seznamování se s miminkem (maminka i tatínek), co dělat a čeho se naopak vyvarovat?

Zásadní je kontakt. Ideálně kontakt kůži na kůži. Nejlepší je, když si rodiče mohou spolu s miminkem zalézt do postele a tulit se. Vnímat miminko všemi smysly. Nikam nespěchat.

Kojení: jak podpořit začátky, jak najít správnou polohu a udělat si kojení co nejkrásnější, co dělat, když se nedaří…

Ideální pro hladký start kojení je hladký porod a hlavně co nejvíce kontaktu s miminkem. Hodně doporučuji párům, co čekají své první miminko, aby navštívily nějaký předporodní kurz, který se zároveň věnuje i kojení a péči o miminko, aby si ty zásadní principy osvojili ještě před porodem. Sama takové kurzy vedu již přes deset let a mají velký úspěch.

Když se pak v praxi nedaří, je dobré na nic moc nečekat a zavolat si na pomoc porodní asistentku nebo laktační poradkyni. Je potřeba si uvědomit, že ženy nikdy nebyly v šestinedělí tak osamocené jako nyní. Vždy byly součástí komunity, která o ně pečovala, nikdy nezůstávaly samy doma s malým miminkem a všemi problémy a nástrahami, jako dnes. Takže říkat si o pomoc je základ. Mít kolem sebe ty správné lidi je základ.

V čem konkrétně může (a měl by?) pomoci a podpořit partner, čerstvý otec, jak ho zapojit?

Svou přítomností. Prostě tím, že tam se ženou a svým miminkem je. Může dělat praktické věci, jako vařit a zajišťovat chod domácnosti, ale neměla by to být nutnost. Ideální by bylo, kdyby někdo pečoval i o něj.

Proč je důležité nebát se říct si o pomoc?

Je to naprosto zásadní. Protože na výchovu dítěte je potřeba celá vesnice. To je staré přísloví a dnes je víc než kdy dřív důležité, abychom ho braly vážně. Jinak je velmi snadné v mateřské roli vyhořet. Říkat si o pomoc je nejlepší prevence duševních potíží v mateřství.

Příroda to nikdy nemyslela tak, že žena bude na péči o miminko sama.

Nikdy to tak nebylo a je devastující, pokud žena nemá kolem sebe svou komunitu a podporu.