Sex po porodu – o čem se nemluví

Porod přirozený nebo vedený medicínsky či císařským řezem nás promění ať chceme nebo ne. Ovlivní naše sebevědomí, obraz vlastního těla a samozřejmě i sexualitu. Je to logické, porod je sám o sobě součástí sexuálního života, je to intimní proces a každý sexuální prožitek má potenciál ovlivnit další sexuální život pozitivně nebo negativně porod nevyjímaje.

Z výzkumů již víme, že pokud porod proběhne laskavě, s respektem a tou správnou podporou pro danou ženu, vztah k jejímu tělu, sebevědomí a sexuální apetence u ní vzroste. Mnoho žen tak po krásném porodu takřka rozkvete. Jejich tělo je citlivější, orgasmy hlubší a láska mezi partnery se dostává na úplně nový level díky společnému stmelujícími zážitku, kterým porod může být.

Někteří partneři mluví o tom, že se po porodu do sebe vzájemně nově zamilovali. Může to být ale i úplně naopak. Pokud je pro ženu porod traumatizující fyzicky či psychicky, může se to na jejím milostném životě odrazit velmi negativně.

Pokud taková žena po traumatickém porodu vyhledá psychoterapii, budeme postupovat velmi podobně jako při léčbě ženy po znásilnění. Fungují ty samé principy. Nejčastěji jde o to, že s ženiným tělem někdo dělal něco, co ona sama nechtěla, k čemu nedala souhlas, co nechápala, proč se děje a ztratila nad procesem kontrolu… Velký vliv zde hraje institucionální násilí, tedy situace, kdy zdravotnický personál uplatňuje svoji mocenskou pozici na úkor ženiny svobodné vůle (byť s dobrým úmyslem, ale nešťastným způsobem). Patří sem například nástřih hráze bez vědomi nebo proti nesouhlasu ženy, aplikace léků bez souhlasu, separace novorozence od matky nebo třeba urážlivé či zesměšňující poznámky personálu. To vše ženě může zbytečně uškodit. 

Ženy si po porodu neodnáší jen miminko v náručí, ale také emoční stopu, kterou v jejich mozku prožitek porodu zanechá. Mluvíme o zásadním formativním okamžiku v jejich životě. A na tom jakým způsobem ho prožije záleží i proto, že se odrazí nejen v ženině vztahu sama k sobě, ale i v jejím vztahu k novorozenému dítěti a partnerovi (ať u porodu byl nebo ne).

Co s tím?

Pokud si žena odnáší šrámy na těle a představa milování jí připadá úplně vzdálená, je na prvním místě opečovat jizvy. A to jak na těle tak na duši. Tohle musí jít ruku v ruce. S jizvami v intimní oblasti tak může pomoci fyzioterapie, jemná automasáž, později vaginální napářka či sedací koupele. Cílem je jednak podpořit hojení a zároveň vrátit do daných míst pružnost a optimální citlivost. Ženy se totiž setkávají buď s tím, že jsou jizvy v intimních partiích příliš citlivé a bolavé a nebo naopak necitlivé. Obojí bude stát v cestě potěšení.

Než se tedy pustíte do milování je dobré se opečovat a dát si dostatek času na hojení.

Stejně důležité je opečovat i jizvy na duši. Mluvit o vzpomínkách na porod v bezpečném prostředí s člověkem, který vám dá prostor pro svobodné vyjádření pocitů, které jste při porodu a po něm prožívala. Není možné spokojit se s větou „máš zdravé dítě, jsi zdravá, tak co si stěžuješ.“ taková slova mohou být velmi zraňující. Je důležité uznat své emoce. To jak se cítíte je důležité. Psychické zdraví je součást zdraví.

Je důležité mluvit o svých pocitech se svým partnerem. Zvlášť pokud se cítíte bolavá, je užitečné, aby věděl, co se děje a mohl vám být oporou. Než přijde na řadu první milování je na místě odpovědět si na otázky: Cítím se připravená psychicky? Jsem zahojená fyzicky? Mám na to chuť? Pokud na kteroukoli odpovíte Ne, pak ještě není ten správný čas na pohlavní styk. Zároveň je mnoho jiných způsobů jak si fyzicky vyjadřovat lásku. A mnoho párů vzpomíná, že období hojení po porodu bylo zároveň obdobím, kdy objevovali nové možnosti, jak si vzájemně dávat potěšení a prožívat slast. Například díky erotické masáži či různým tantrickým technikám. A vlastně na tohle období vzpomínají v dobrém.

Prvním krokem k milování pak může být sebepotěšení. Znovu nalézání a otevírání se své citlivosti. Dopřávání si kontaktu se svým tělem. Hledání, co mi dělá příjemně a co ne.

Při samotném milování je pak dobré být něžní a citliví. Právě proto, že vás porod promění je to skvělá příležitost znovu se vzájemně poznávat a objevovat. Mnoho žen mluví o tom, že díky prvnímu milování po porodu si „opravily“ zkušenost s prvním milování v životě. Že tentokrát to udělaly tak, jak potřebovaly, zdravě nastavovaly hranice a dokázaly říct, co a jak potřebují.

Pokud u vás nepříjemné pocity při milování přetrvávají, může pomoci uvědomit si odkud pramení. Jsou spojené se vztahem k partnerovi a jeho rolí při porodu a po něm? Pak bych volila párovou terapii. Váží se spíše k tomu, jak nyní vidíte své tělo a sama sebe (máte výčitky spojené s porodem)? Pak může pomoci individuální terapie, psaní deníku, zpětná vazba porodnici… Cítíte, že jste se nezhojila úplně dobře? Pak pomůže probrat to s porodní asistentkou či gynekologickou fyzioterapeutkou.

Hojení jizev pomáhá správná výživa, pitný režim, odhodlání zahojit se, citlivá péče a laskavé zacházení sama se sebou (prostě se rozhodnout být sama sobě nejlepší kámoškou, spojencem, neházet si klacky pod nohy…)

Porodní zranění tak může paradoxně být zdrojem léčení svého vztahu sama k sobě, ke svému tělu, svým hranicím a sexualitě. A já vám moc přeji, abyste si takovou podporu v případě potřeby dopřála, protože si to zasloužíte. Nemusíte na to být sama.