Tohle je velice těžká otázka, protože je velmi obtížné dělat na toto téma nějaké validní výzkumy. Na vývoj i povahu dítěte působí tolik vlivů, že prakticky není možné mít všechny pod kontrolou. Některé děti maminek, které zažily velmi těžké těhotenství, jsou pohodáři, a jiné děti maminek, které měly harmonické těhotenství, mohou být pěkní nerváčci. Tím ale samozřejmě nechci říct, že by člověk měl na svůj životní styl v těhotenství vykašlat. Naopak si myslím, že je vždycky dobré dělat to nejlepší, co v danou chvíli mohu. Tím výrazně zlepším šanci, že miminko bude mít to, co potřebuje. Obecně platí to, že čím je žena spokojenější, tím je spokojenější i miminko.
Nejlepší způsob, jak dobře pečovat o nenarozené miminko, je dobře pečovat sama o sebe.
Stres určitě nepomáhá. Těhotenství je dobrá příležitost, jak ve svém životě provést změny tak, abychom se nemusely stresovat. Především zvolnit, nespěchat, prožívat přítomnost, nehnat se za výkonem… To prospěje všem 🙂
Strava maminky a plod: platí nějaká pravidla, která by se měla dodržovat, aby si dítě už v těhotenství zvykalo na zdravý životní styl? A platí, že je aktivní po sladkém?
Nevzpomínám si na žádnou studii, která by mluvila o tom, že miminko je po sladkém jídle víc aktivní. Ale obecně doporučuji být v příjmu cukrů obezřetná a nepřehánět to s nimi. V těhotenství a i kdykoli jindy v životě doporučuju jíst pestře. To co mi chutná a dělá radost, co je nejen dobré, ale i krásné pro oči, vyhýbat se průmyslově zpracovaným potravinám. Jíst pomalu, užívat si to. Pít čistou vodu. Vyhýbat se bílé mouce, rafinovanému cukru, homogenizovanému mléku. Volit co nejkvalitnější suroviny bez chemie.
Pod pojmem pestrá strava si představuju že budu jíst různobarevnou zeleninu a ovoce, jednou za čas zařadím ryby či jiné maso z eticky chovaných zvířat. (max jednou týdně). Budu jíst oříšky, naklíčená semínka, občas přidám nějakou mořskou řasu, kvalitní sůl, kvalitní rostlinné oleje, kvalitní koření, občas přidám nějaké divoké rostliny jako třeba kopřivy, nezapomenu na luštěniny a obilniny jako pohanka, jáhly… Skvělé je zařadit do jídelníčku kvašené potraviny – např. pickles, kyselé zelí… Od všeho trochu… Dítě bude jíst to, co uvidí, že jedí rodiče. Nemá cenu vařit dítěti zdravě a sobě nezdravě. Děti jedí nejraději mámě z talíře 😉 A zdá se, že jsou děti „zvyklé“ na ty potraviny, které maminka jedla, když bylo miminko v bříšku.
Často se mě třeba ženy ptají, zda musí po porodu vysadit nadýmavé potraviny či ostré koření. Pokud je žena jedla celé těhotenství, miminko by na ně mělo být zvyklé a nic bych nevysazovala. Pouze v případě, že by miminko mělo problémy se zažíváním očividně spojené se stravou kojící matky.
Kvalitní spánek je v těhotenství nesmírně důležitý. Aby se vše zdárně vyvíjelo, aby žena zvládala zvýšené metabolické nároky… Pokud žena dobře spí, je to jednoznačně pozitivní. Miminko a maminka jsou propojeni.
Nedá se úplně říct, že když bude žena v těhotenství hodně spát, bude i miminko po porodu hodně spát. Na spánek miminka má vliv mnoho věcí. Většinou však dětem vyhovuje, když má den tedy i spánek nějaký rytmus. Když se nespí jednou do jedenácti dopoledne a jindy do šesti ráno, a stejně tak s usínáním.
Děti kromě zdravého jídla sytí také naše pozornost. Cokoli je nám příjemné, můžeme s miminkem dělat a citlivě si všímat, jak na to reaguje, najít to, co má rádo. Zároveň není potřeba do ničeho se nutit jen proto, že nám někdo řekl, že se to má.
Pro miminko v bříšku je dobré, když cítí, že tu má své místo, že je milováno a přijímáno.
Nicméně často i ženy, které třeba normálně nezpívají, v těhotenství nebo po porodu začnou. Pokud žena nerada zpívá, může poslouchat krásnou hudbu… To co ženu dělá šťastnou, blaženou, to dělá většinou blažené i miminko. Pro rozvoj mozku miminka je dobré zapojovat všechny smysly. Plodová voda má například prý chuť podle toho, co maminka zrovna jí. Když jí pestře i miminko ochutnává v bříšku pestré chutě. Občas je príma vystrčit bříško na sluníčko, protože se změní to co miminko vidí, pak ta hudba, hlazení… A zároveň je dobré ho nezahlcovat. Mít čas na odpočinek… Všeho s mírou. Někdy úplně stačí, když na miminko třeba jen tak mluvím v duchu. Když mu jen tak v duchu pošlu zprávu, že ho mám ráda a těším se na něj.
V různých zemích věří, že správným přístupem můžete miminko hodně naučit už během pobytu v bříšku. Například v Jižní Koreji cvičí těhotné ženy každý den tzv. Taegyo. Základem je pozitivní myšlení a chování. Mnoho maminek ve Francii využívá například Haptonomii. Je to dokonce věda, kterou maminky učí školení specialisté. Zjednodušeně však jde o dotýkání se bříška takovým způsobem, díky kterému budete postupně intenzivněji vnímat pohyby děťátka. A ono bude na vaše hlazení reagovat. Do haptonomie se zapojují i tatínkové. Pomáhá to prý velmi účinně budovat vztah rodičů s nenarozeným děťátkem. Podle odborníků jsou takové děti klidnější.
O korejském cvičení ani haptonomii jsem bohužel zatím neslyšela, takže se k tomu moc nemohu vyjádřit. Každopádně pokud věnuju miminku lásku, čas a pozornost, ať už v bříšku či na světě, bude to mít pozitivní vliv. 🙂
Moje oblíbená porodní asistentka Ina May Gaskin říká, že:
„Dotyk je první jazyk, kterým mluvíme.“
Láskyplný dotyk je nesmírně důležitý. Například v maorské tradici otcové své těhotné ženy každý den masírují – nohy, záda i bříško. Komunikují s miminkem. V této tradici se věří, že to nejlepší, co otec může udělat pro své dítě v těhotenství, je láskyplně pečovat o jeho matku, aby jí bylo dobře. Protože když se ona bude fyzicky cítit dobře, bude se dobře cítit i miminko a oba budou mít hladký porod. Maorští otcové svým nenarozeným miminkům také skládají píseň, kterou jim celé těhotenství zpívají, když masírují jejich maminku… I tohle je skvělé navazování vztahu… A zpívají jí i při porodu, aby miminko snadno našlo cestu ven… To mi přijde moc krásné… A určitě to vztah všech zúčastněným pozitivně ovlivní.
Měla by se maminka během těhotenství věnovat nějaké relaxaci? Může to mít vliv na to, jaké bude dítě, až se narodí?
Nejsem zastánce toho, že by žena něco musela nebo měla. Každopádně pokud to ženu láká, určitě relaxace doporučuji. Je třeba moc fajn, udělat si každý den chvilku pro sebe a své miminko, stačí pár minut v klidu, kdy se opravdu uvolním.
Opravdu se uvolnit, všechno na chvíli pustit a nic neřešit, je umění, které dnes už skoro neumíme. A přesně tohle umění se nám u porodu bude hodit ze všeho nejvíc 🙂
A určitě to bude mít pozitivní vliv i na miminko v bříšku. To jaké bude miminko, až se narodí, záleží na mnoha okolnostech. Každý máme daný nějaký temperament a ten je prostě takový a nedá se předělat. Zároveň na nás má vliv to, co zažíváme, a to pak tvoří náš charakter. To jsou základní psychologické poučky. Takže prostě je to vždycky kombinace. Mám moc ráda jednu poučku o výchově:
„Není třeba moc vychovávat, stačí dobře žít a dítě se přidá.“
To myslím vystihuje mnohé. Pokud umím relaxovat, moje miminko to ode mě okouká. Bude to pro něj normální 🙂 Pokud budu nervák, který se ani na chvíli nezastaví, moje dítě to také okouká 😉 A ano miminka se učí už v bříšku.
Ano může to tak být. Nic samozřejmě neplatí stoprocentně u všech. Pokud si žena a miminko prošly těžkým porodem, je velmi důležité, aby pak měly možnost se nerušeně vítat, zvykat si na sebe, vyladit se. Klíčem k úspěchu je být co nejvíce spolu „tělo na tělo“. Dát prostor společnému „zamilování“. My lidé jsme savci a savčí mláďata jsou „naprogramována“ tak, aby trávila co nejvíce času v těsném kontaktu s matkou. Takže porod je jen jedna část příběhu, a to co přijde po něm, je neméně důležité. Pokud třeba žena zažije akutní císařský řez, je velmi výhodné, když má miminko co nejdříve u sebe, položí si ho nahaté na hrudník a tak nějak v sobě objeví tu „opici“, která si mládě pořádně očichá, přitulí, prozkoumá… Mládě se u mámy v náručí nejlíp uvolní, protože je zvyklé na její tlukot srdce, je naprogramované na její vůni…
Náruč mámy je nejlepší místo, kde se vyrovnat s porodním traumatem…
A nerušený kontakt s miminkem je zase nejlepší lék pro zraněnou duši mámy po těžkém porodu… Jeden druhého potřebují, aby ten těžký porod v sobě zahojily… No a to, jak se cítí máma, je důležité pro to, jak se bude cítit dítě. Po porodu jsou pořád ještě velmi dlouho propojení takovou neviditelnou pupeční šňůrou… Ještě hodně dlouho jsou jako jedna bytost a teprve pomalu se oddělují…
Je důležité si uvědomit, že pokud je miminko neklidné, bude se maminka trápit a pak to povede k začarovanému kruhu… Proto je velmi důležité po porodu dobře opečovat ženu, dát jí možnost zregenerovat.
Ideálně by žena v šestinedělí neměla mít na starost nic jiného než miminko, jen ležet v posteli kojit a tulit se…
Rodina by měla zajistit jídlo, péči o domácnost, starší děti…