Těhotenské bříško roste vlivem hormonů podporujících těhotenství i vlivem zvětšující se dělohy. Svou roli hraje i to, že u žen v očekávání dochází k zadržování vody v těle a ke zvětšování tukových zásob, jako zásoby energie pro porod a kojení. Tělo je chytré a ví, co bude potřebovat. 🙂
To hodně záleží, jakou má žena postavu před těhotenstvím. U oblejších žen se bříško může docela dlouho „schovat“do již existujících tukových zásob. Štíhlé ženy to na sobě možná poznají dříve, ale okolí uvidí pořád ještě dlouho štíhlou ženu, která má možná větší bříško, ale ještě s jistotou nejde nic říct. Četla jsem také studii, že u žen, které si těhotenství přejí, bývá bříško vidět dříve, protože ho podvědomě vystrkují, prostě to své těhotenství chtějí vystavit světu na odiv. Obecně u prvních těhotenství bývá bříško většinou bezpečně poznat v půlce tedy kolem pátého měsíce. U víceodiček to může být dříve a to vlivem povolenější břišní stěny a děložních vazů a pozůstatku bříška z předchozích těhotenství. Zažila jsem i ženu, která na sobě těhotenství nepoznala, prostě si myslela, že přibrala až ji překvapily porodní bolesti. I to se v extrému může stát (ale asi opravdu jen velmi vyjímečně). Každopádně bych na tomto místě chtěla říct, že se ženy někdy sektávají s nepříjemnými situacemi, kdy se jich někdo ptá, zda nejsou těhotné. Blbé je, když žena musí odpovědět, že ne, ačkoli by třeba ráda. Ale nepříjemné může být někdy i odpovědět, že ano, protože někdy je těžké těhotenství přijmout a žena potřebuje čas, než o něm vůbec bude chtít mluvit. Pravidlo proto zní:
Nikdy se ženy neptejte, zda není náhodou těhotná, pokud bude chtít, řekne vám to sama.
Některé ženy ještě než začnou pociťovat rostoucí bříško, popisují, že vnímají jakési příjemné teplo či jemný tlak v podbřišku. Říkají, že si ani nemusely dělat těhotenský test, že prostě hned cítily, že tam miminko je. Pokud je miminko vítané, mohou tyhle pocity být velmi příjemné. Rostoucí bříško pak mohou ženy vnímat různě. Některé se velmi brzy pohodlně nevejdou do běžného oblečení a i když ještě nemají typicky kulaté těhotenské bříško, musí svůj šatník přizpůsobit. Některé ženy nosí skoro cělé těhotenství to, co byly zvyklé oblékat před ním. Některé ženy se velmi brzy nemohou pohodlně předklonit (třeba když si chtějí zavázat boty) a spát na břiše, jiné ženy obojí zvládají celkem dlouho.
Určitě je však dobré být k rostoucímu bříšku citlivá. Nedělat, co mi není příjemné, nemačkat bříško, nenosit oblečení, které škrtí, a zkrátka se rostoucímu bříšku přizpůsovit. Těhotenství nás tak krásně chystá na příchod miminka, kterému se také budeme muste přizpůsobit.
Ženy se někdy setkávají i s nepříjemnými pocity kolem rostoucího bříška. Někteří lidé mají například pocit, že je normální ženám na bříško sahat a to klidně i bez zeptání, jako by těhotné bříško bylo nějaký veřejný majetek. Jasně nemyslí to zle, nejspíš takovým nečekaným pohlazením jen chtějí projevit lásku k rostoucímu tvorečku uvnitř, ale stejně, sahat na něčí břicho bez zeptání není ok a prostě není dobré to dělat ať už je žena těhotná nebo ne.
Není v pořádku sahat ženě na těhotné bříško bez zeptání.
Některé ženy se naopak setkávají s nepříjemnými pohledy na těhotné bříško. Zvlášť pokud čekají více než druhé dítě okolí někdy reaguje nemístnými poznámkami či káravými pohledy. Tohle by se také nemělo dít. Když žena nosí dítě pod srdcem, ať už chtěla nebo přišlo neočekávaně, zaslouží si přijetí a podporu okolí.
Myslím, že na těhotná bříška bychom se měli zásadně a bezpodmíněčně usmívat.
I tohle má každá žena trošku jinak. A liší se to podle toho jestli čeká první miminko, nebo už je zkušená maminka. Obecné pravidlo zní, že pohyby miminka ženy začínají cítit zhruba v půlce těhotenství, víceročičky i o něco dříve cca o dva týdny. Takže u prvorodičky můžeme očekávat, že si pohyby miminka uvědomí kolem 20. týdne těhotenství a u vícerodičky tomu tak může být už kolem 18. týdne. Setkala jsem se ale i s velice citlivými ženami, které cítily svá miminka velmi jemně už ve 14. týdnu těhotenství (a naopak se ženami, které cítily své děti až později třeba po 22. týdnu). Pokud žena necítí pohyby miminka do 24. týdne těhotenství, je to zvláštní a bylo by dobré probrat to se svou porodní asistentkou či lékařem. Může to znamenat, že termín porodu není správně spočítaný nebo že něco není úplně v pořádku a je dobré to prověřit.
Miminko se v bříšku samozřejmě hýbe už mnohem dříve než ho žena cítí, ale je dobře chráněné plodovou vodou a navíc je tak droboučké, že jeho pohyby maminka prostě nevnímá.
Pohyby miminka můžeme připodobnit k pocitu jako když chytíte do dlaní motýla a ten zahýbe křídly.
O něco méně poetické přirovnání je, že jsou pohyby miminka podobné jako když se vám výrazněji hýbou střeva. Proto si ženy někdy zprvu nejsou pohyby jisté, prostě mají pocit nějakého nadýmání a až časem s přibývající intenzitou si uvědomí, že to je miminko. To, kdy a jak intenzivně ženy vnímají pohyby miminka je ovlivněno několika faktory: roli hraje vnímavost ženy a taky její zkušenost, vícerodičky už prostě ví co čekat. Dále má vliv to, zda je žena štíhlá nebo má více podkožního tuku, který může tlumit vnímání pohybu miminka a pak také umístění placenty. Pokud je placenta v děloze umístěna na přední stěně, ženy cítí pohyby později a méně intenzivně.
Ano miminko to cítí.A hladíme ho nejspíš prostě proto, že nás k tomu láká už jen tím, jak je vystrčené a jaký poklad ukrývá. Jak říkáte, je to instinkt, touha po kontaktu, ochranitelský reflex (ženy si hladí bříško více, když jsou ve stresu), prostě láska. A je to moc dobře.
Je dobře, když jsou těhotné ženy k sobě a tím pádem i k miminku něžné a láskyplné.