O tom všem je tento článek…
Těhotenství má vliv hned na několika úrovních. Jednak dochází ke změnám těžiště, díky rostoucímu bříšku a prsům. Páteř zažívá větší zátěž a stejně tak například klenba nohy. Ve druhé polovině těhotenství se začíná významě měnit pánev ženy, která se doslova chystá na porod. Dochází k rozvolňování kloubních spojení v oblastech S-I a symfýzy, pánev se zvětšuje a zvyšuje svou elasticitu, aby se při porodu mohla přizpůsobit procházející hlavičce dítěte. To vše žena může pociťovat jako tah, tlak či dokonce bolest. Poslední měsíc před porodem se také začínají měnit měkké tkáně pánevního dna. To je více prokrvené, aby se zvýšila jeho pružnost.
U vícerodiček se také můžeme setkávat se známkami, které na jejich tělech zanechala předchozí tehotenství a porody. Rozestup břišních svalů nebo ochablé pánevní dno spojené s inkontinencí jsou velmi časté. Kapitola sama pro sebe jsou jizvy ať již po nástřihu nebo císařském řezu.
Cílem porodní asistentky je provést ženu těhotenstvím tak, aby se cítila příjemně, aby se její tělo a miminko dobře nachystalo na porod a aby si z tohoto životního období neodnesla do dalšího života nepřijemné důsledky. Porodní asistentka umí rozpoznat, co je normální a co už vyžaduje zásah dalšího odborníka třeba ze stran fyzioterapeutů. Ve své praxi i v seminářích, které vedu pro odborníky vždy zdůrazňuji, jak je důležité mít kontakty na kvalitní odborníky z oboru fyzioterapie a ve správnou chvíli za nimi ženu odeslat.
Základem zdravého těhotenství a základním předpokladem pro hladký porod je zdravé tělo (a samozřejmě i mysl) a dobré uložení miminka v děloze.
V první polovině těhotenství je dobré se ženami mluvit o vhodném držení těla, o hygieně práce a to zvláště u sedavých zaměstnání, o přirozeném pohybu i cvičení. Velmi důležitá je také vhodná obuv, která podporuje klenbu a zároveň umožňuje rozvinout prsty u nohou. Rozhodně nedoporučuji zvýšené podpatky.
Kolem poloviny těhotenství si ženy často začínají stěžovat na bolesti zad či pánve. Nikdy je neodbývám s tím, že to je běžné a tedy to k těhotenství patří. Vždy je dobré podpořit pohybový aparát tak, aby ženy necítily bolest.
Vždy nás upozorňuje na to, že je něco špatně a je potřeba tomu věnovat pozornost. Nabízí se zde možnost podpory rostoucího bříška těhotenským podpůrným pásem, ale i masáže či právě konzultace s fyzioterapeutkou a volba vhodného cvičení. Důležtié je také zajistit v hodné podmínky při spánku, doporučuji ženám podepřít rostoucí bříško polštářky, spát s polštářem mezi koleny. Aby se páteř vahou bříška nerotovala ke straně. Velké oblibě se poslední dobou těší také tejpování.
Pokud žena již rodila je dobré zjistit v jakém stavu je její pánevní dno a případně jej podpořit vhodnými cviky. Není dobré cviky doporučovat naslepo. Některé ženy mají svaly rozvolněné některé naopak předrážděné. Nevhodné cvičení by mohlo situaci zhoršovat. Vidím jako důležité, aby žena uměla se svaly pánevního dna pracovat. To jí může velmi pomoci při porodu, kde je dobré pánevní dno vědomně uvolnit a při tlačení jej nevtahovat..
Taktéž jizvy po předchozích porodech zasluhují péči. A to nejen jizva po nástřihu hráze, ale i po císařském řezu či jiném porodním poranění. Aby jizva dobře držela a při porodu se neotevřela je dobré ji správně masírovat. To znamená volit vhodné techniky i prostředky péče o jizvu.
Ve druhé polovině těhotenství a zvláště pak ke konci je hlavním cílem podpořit dobré uložení miminka v děloze a jeho dobrý kontakt s pánví matky. To je totiž základním předpokladem hladkého porodu. Aby dítě do pánve vstupovalo v dobrém úhlu a mohlo pak v pánvi dobře projít a rotovat.
Porodní asistentky proto při každé poradně sledují uložení miminka a případně ženám doporučují polohy či cviky, které mohou miminko natočit do vhodnější polohy, pokud je to třeba.
Zajímavé možnosti v tomto ohledu nabízí třeba metoda Spinning babies, která pracuje mimo jiné i s
Pakliže žena měla v předchozím těhotenství miminko uložené koncem pánevním je možné zaměřit se na prevenci této polohy.
Základem podpory dobrého uložení miminka je správné držení těla při stání a hlavně při sezení. Vhodný je dostatek přirozeného pohybu jako je chůze, chůze do schodů a plavání. Na konci těhotesntví ženám doporučuji tančit, pohupovat boky a dělat dřepy, to vše díky gravitaci pomáhá miminku klesnout níže do pánve.
Poslední měsíc před porodem je také dobou, kdy je vhodné pečovat o hráz. Velmi oblíbenou je masáž hráze. Při které se jemným tlakem masíruje kůže mezi pochvou a konečníkem. Změřujeme se na vnější partie a vstup do vaginy, nemělo by se masirovat nic vevnitř, kvůli riziku infekce. To co bývá u porodu nejčastěji poraněno je práve kůže hráze.
Čím dál větší oblibě se těší také používání balónků k procvičení vypuzování miminka a zvědomění pánevního dna (Epi-no, Aniball…) Cvičit se s nimi může až poslední čtyři týdny před porodem a žena nesmí trpět na vaginální záněty. Ženy, které s balónkem mají zkušenosti si jej většinou velmi pochvalují. Některým ženám je ovšem představa zavádění si něčeho do pochvy, nafukování a vypuzování nepříjemná. Pak určitě není vhodné se do toho nutit. Někdy se setkávám s obavami zda se cvičením s balónkem pánevní dno „nevytahá“. Nemělo by se to stát, protože právě poslední čtyři týdny před porodem jsou již tkáně pánevního dna vlivem porodních hormonů rozvolněné a více elastické. Až tehdy je cvičení vhodné. Pokud by s balónkem svičila žena netěhotná, jisté obavy bych také měla, protože zde na tkáně nepůsobí ony hormony. Každopádně je potřeba cvičit velmi jemně a s nafouknutím balónku to nepřehánět, objem zvětšovat pěkně postupně.
Osobně jsem velmi skeptická k přínosům nástřihu hráze a ze své praxe mám jednoznačně lepší zkušenosti s porody bez nástřihu. Pokud dojde ke spontánnímu poranění ve většině případů je mnohem méně hluboké než nástřih a mnohem lépe se hojí.
Existují také cvičení a techniky, které napomáhají rozběhnutí porodu v termínu. Ty doporučuji ve chvíli, kdy žena překročí termín porodu a je na ní vyvíjen tlak, aby už porodila. Osobně zastávám názor, že je lepší vyčkat na spontánní fyziologický začátek porodu. Pokud ale není zbytí, je určitě lepší porod vyvolávat cvičením než umělými hormony.
V celém textu se zmiňuji hlavně o fyzické stránce těhotenství. Důležité je ale zdůraznit, že to jak je ženě v jejím těle, úzce souvisí s její psychikou.
To, jak porod nakonec poběží nejvíce záleží právě na psychice. Ženy potřebují především podporu. Vědět, že ti co o ně pečují věří tomu, že dobře porodí. Připravovat se fyzicky nestačí. Samotná psychická příprava však také ne. Je potřeba, aby to šlo ruku v ruce. Poučka „V zdravém těle zdravý duch“ stále platí. 🙂