Jako biochemické těhotenství je označován stav, kdy dojde k oplodnění vajíčka v období ovulace, ale nedojde k jeho následnému uhnízděni v děložní dutině, ke kterému u běžného těhotenství dochází do tří týdnů od oplodnění. Oplodněné, ale neuhnízděné vajíčko pak odchází z těla ven spolu s menstruačním krvácením. Celé to může vypadat jako opožděná nebo trochu silnější menstruace, takže žena zpravidla ani nezaznamená, že je těhotná, pokud si neudělá těhotenský test. Biochemické se toto těhotenství jmenuje právě proto, že kdybychom dělali biochemické rozbory krve, těhotenství bychom detekovali. Je těžší určit, jakého procenta žen se tento stav týká, právě proto, že si ho většina žena žen ani nevšimne. Odhady mluví o tom, že až dvě třetiny těhotenství mohou končit jako biochemická.
Teoreticky ano, protože zde máme oplodněné vajíčko a tedy potenciální zárodek miminka. Z praktického hlediska v tom ale nevidím smysl, právě proto, že takto končí velké množství těhotenství zcela nepozorovaně a nemá význam pro další těhotenství nebo zdraví ženy, to nějak počítat… Ani nemá smysl se tím nějak trápit.
Takhle příroda funguje, tohle je přírodní výběr v praxi. Naše tělo je velmi inteligentní a umí rozpoznat, které oplodněné vajíčko má potenciál se vyvíjet a které ne.
Pokud menstruace probíhá víceméně obvyklým způsobem, případně je mírně intenzivnější krvácení, ale žena nemá nějaké příznaky, které by naznačovaly problém, pak není potřeba nic řešit.
Přijde mi rozumné dělat si test cca týden až dva po vynechání menstruace. A pak, pokud nepřijde menstruace ani později, za další měsíc od testu jít k lékaři pro potvrzení těhotenství pomocí ultrazvuku. Nespěchala bych ani s testem ani s ultrazvukem. Rozumím, ale že pokud se žena o miminko snaží a je velmi natěšená, pak bude čekání těžké. Dnes máme domácí těhotenské testy, které jsou schopné zachytit zvýšenou hladinu těhotenských hormonů ještě dříve než v čase předpokládané menstruace, třeba 10 dní po oplodnění. To, ale vnímám jako problematické.
Mnoho problémů v dnešním porodnictví vzniká právě proto, že příliš mnoho testujeme a kontrolujeme. Kdybychom netestovaly a nevyšetřovaly, spousta situací by se sama vyřešila a ženy by nezažívaly zbytečný stres. Vlastně si spoustu problémů uměle vytváříme naší přehnanou aktivitou.
Myslím, že by stálo za to, naučit se více trpělivosti a důvěře ve vlastní tělo. Chápu, že je to těžké v době, kdy máme vše na počkání, kdy si něco usmyslíme, objednáme a do druhého dne to máme doma… Představa že na diagnózu těhotenství čekáme tři týdny od oplodnění je možná trochu výzva pro naši trpělivost. Mít děti ale vyžaduje pokoru. Zplodit dítě je zázrak, není to něco, co si můžeme objednat na Amazonu.