Není. Prostě není. Vezměte si už jen to, že mládě od krávy, neboli telátko má 4 žaludky. Lidské mládě má jeden. Myslíte si, že kravské mléko je vhodné pro lidská mláďata? Že obsahuje to samé, co potřebují telátka i pro miminka, a že ho dokážou hladce strávit i telátka se čtyřmi žaludky i miminka s jedním? Odpověď je ne. Bohužel. Jasně, možná vás napadne, že se přece to kravské mléko speciálně upravuje, aby bylo pro lidská miminka stravitelné… Ano, upravuje. To ovšem ještě neznamená, že je pro lidská mláďata neškodnou variantou.
Zde je pro představu okopírované složení umělého mléka z https://www.sleky.cz/hami-pocatecni-mleko-0-800-g
Rostlinné oleje (palmový, řepkový, kokosový, slunečnicový, olej z mikrobiologických zdrojů), laktóza (z mléka), demineralizovaná syrovátka (z mléka), sušené odtučněné mléko, galaktooligosacharidy (z mléka) 9 %, koncentrát syrovátkové bílkoviny (z mléka), syrovátková bílkovina (z mléka), fruktooligosacharidy 0,63 %, emulgátor (sójový lecitín), rybí tuk, citran draselný, uhličitan vápenatý, chlorid hořečnantý, chlorid draselný, citran sodný, fosforečnan vápenatý, kyselina askorbová, L-askorban sodný, taurin, chlorid cholinu, hydroxid sodný, síran železnatý, L-tryptofán, síran zinečnatý, sodná sůl ,uridin 5´- monofosfátu, cytidin 5´- monofosfát, inositol, DL-? tokoferyl acetát, adenosin 5´- monofosfát, sodná sůl, inosin 5´- monofosfátu,nikotínamid, sodná sůl, guanosin 5´- monofosfátu, D-pantotenát vápenatý, síran měďnatý, retinylpalmitát, DL-? tokoferol, cholekalciferol, L-karnitin, thiamin hydrochloridu, pyridoxínhydrochlorid, kyselina pteroylmonoglutámova (kyselina listová), síran manganatý, jodid draselný, riboflavin,fytomenadion, seleničitan sodný, D-biotin, kyanokobalmín
Umělé mléko nikdy nebude obsahovat “živé“ látky, které podporují a utvářejí imunitní systém dítěte a jeho celkový zdravý růst, tak jako mléko mateřské. Umělé mléko, to jsou pouze prázdné kalorie a pár umělých vitaminů.
Pokud žena přechodně nemůže kojit, je nejlepší variantou odstříkat vlastní mateřské mléko do zásoby a nebo zajistit mateřské mléko z mléčné banky od dárkyň mateřského mléka.
Osobně bych možná raději poprosila kamarádku, ať mi dítě kojí (přechodně, třeba po čas, kdy jsem na operaci) než abych mu dala mléko umělé. Dříve bylo úplně běžné mít kojnou a nebo si kamarádky kojily děti navzájem.
Pokud žena ví, že nebude moci kojit dlouhodobě, pak opět doporučuji jako nejzdravější variantu zajistit mateřské mléko z mléčné banky. Pokud to z nějakého důvodu není možné, doporučuji užívání umělého mléka co nejkratší dobu, tedy do 4. měsíce věku miminka. A v tuto chvíli začít s příkrmy, které by optimálně měly zastoupit většinu kalorického přijmu dítěte. Po čase je možné umělé mléko zcela vypustit a krmit dítě pouze příkrmy. Je třeba velmi dobře volit jejich složení, aby pokryly veškeré výživové potřeby miminka. Krmit čtyřměsíční a starší miminko pouze dobře vyváženými příkrmy z kvalitních surovin bez chemie je rozhodně zdravější varianta, než krmit dítě umělým mlékem.
A protože kojení není pro dítě jen jídlem a pitím, ale něčím, co ho konejší, léčí, dává mu pocit bezpečí, lásky, napojení, pocit, že je tu správně, že někam patří, že má své místo a svého dospělého člověka, který ho chrání a vyživuje… Zde je pár tipů pro ženy, které kojit nemohou:
Cílem tohoto článku není strašit ženy, které se rozhodly (ať již dobrovolně či shodou okolností, které nedovolují kojit) krmit své děti umělým mlékem. Cílem je mluvit o výhodách mléka mateřského a o tom, že jsou možnosti, jak se umělému mléku vyhnout, pokud žena své dítě po nějaký čas kojit nemůže. A také podpořit ženy, které kojit nemohou, v kontaktu s jejich miminkem při krmení. Tento článek může být inspirací také pro adoptivní maminky (nicméně i adoptivní maminky, které nikdy nerodily, se mohou rozkojit, to je, co? :-)).
Kojení je také téma, které je dobré zmínit ve vašem porodním plánu. Jak napsat porodní plán se dozvíte zase zde>>
Milé ženy, závěrem mám potřebu říct, že to, zda žena kojí nebo ne, nemá co dělat s tím, zda je nebo není dost „správná“ maminka. Každá maminka dělá pro své dítě to nejlepší, co v dané chvíli může. Všechny to s těmi našimi miláčky myslíme dobře. A žádné „správné“ matky ve skutečnosti neexistují! 😉
Zdroje:
Bázlerová Lenka – Výživa telat do třetího měsíce věku – bakalářská práce, Mendelova Univerzita v Brně, 2017
Gaskin, Ina May – Průvodce kojením, Argo 2011
Weigert, Vivian – Všechno o kojení, Portál 2006
Poloková, Andrea – Praktický návod na kojení, 2018
Microbirth – film 2014
https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/1997/cislo-5/materske-mleko-imunita.html – tenhle článek moc doporučuji k pročtení! 🙂