Po narození miminka se ještě musí narodit placenta, velice důležitý orgán, který v těhotenství přefiltrovával k miminku od maminky kyslík a živiny. Placenta se velmi dobře rodí třeba v poloze v podřepu (a samozřejmě u toho může žena mít miminko celou dobu v náručí). Když placenta vyklouzne z pochy, je to takové teplé pohlazení, nemělo by to být něpříjemné. Porod placenty je provázen kontrakcemi, které můžete a nemusíte cítit.
Poté je ženě nabídnuto zkontrolování porodních cest v porodnických zrcadlech a nebo je možné zkontrolovat přpadné poranění i bez těchto násrojů. Pokud je to potřeba, je poranění možné zašít, to se dělá v lokálním umrtvení. V takovém případě doporučuji od podání umrtvující injekce chvíli počkat, než začne působit. Podobně jako se čeká u zubaře…
Po ošetření žena s miminkem a svým doprovodem ještě cca 2 hodiny zůstává na porodním sále, kde je pravidelně kontrolují porodní asistentky. Každá žena při porodu placenty ztratí určité množství krve, to je normální. Dále pak žena v šestinedělí krvácí jako u silné menstruace – tomu se říká očistky – děloha se čistí. Důležité je, aby se děloha hezky zavinovala (zmenšovala) a krvácení nebylo příliš veliké. To vše budou zdravotníci kontrolovat. U miminka se zase sleduje, zda dobře dýchá, drží teplo a zda jeví zájem o kojení.
První vyšetření miminka probíhají v náručí maminky, miminko není nutné a ani vhodné nikam přenášet, pokud je vše v pořádku, což většinou je. Cca po dvou hodinách od porodu je žena s miminkem předána na oddělení šestinedělí. V tuto dobu se většinou miminko důkladněji vyšetřuje, váží, měří (v pokrokových porodnicích se miminka měří až třetí den po porodu, aby se zbytečně nezatěžovala jejich páteř natahovávním), mohou se mu vydesinfikovat oči a aplikovat vitamin K, pokud si to rodiče přejí. Miminka jsou také hned po porodu označena (štítkem nebo nápisem či číslem na ručičku) aby se nezaměnila.
Nejlepší opatření proti výměně miminek ovšem je, aby bylo pořád se svou mámou 😉
Pokud je vše v pořádku a miminko je donošené (a nebo i předčasně narozené, ale dýchá samo) je velmi důležité pro jeho další zdravotní stav i psychiku, aby bylo ihned v náručí své maminky. A aby mu dotepal pupečník, ve kterém je podstatná část jeho krve. Kdyby pupečník nedotapal, tato krev by v pupečníku zůstala a miminku by chyběla, což by mohlo způsobit zdravotní komplikace. V cizině jsou si natolik vědomi výhod, které pro miminko dotepání pupečníku má, že dokonce, pokud je to potřeba, děti resuscitují tak, aniž by pupečník museli přestřihnout. A proč je tak důležité, aby bylo miminko ihned u mámy v náručí? Protože se díky mnoha výzkumům zjistilo, že:
hrudník matky je ideální místo pro dobrou poporodní adaptaci miminka.
Maminka své děťáko zahřívá, svým dechem stimuluje jeho dýchání, miminko se cíti v bezpečí díky jejímu tlukotu srdce a hlasu, které zná už z dělohy… Zkrátka miminka u mámy v náruč lépe drží teplo, lépe dýchají, mají pravidelnější tep, méně se bojí tudíž nevylučují stresové hormony, které u miminka mohou způsobit nedostatek cukru v krvi, mohou se ihned podle potřeby začít kojit a díky tomuto bezpečnému prostředí mohou získat základní důvěru ve svět. Mateřská náruč je zkrátka nejlepší místo na světě. A miminko si všech jejích výhod může využívat i při císařském řezu, kdy je možné dát miminko do náručí ještě na operačním stole, takže zatímto ženu zašívají, ona už může kojit (v cizině je tohle běžná praxe, u nás už se některé porodnice také přidávají a není to u nich problém, pokud o to žena projeví zájem).
Pokud ovšem miminko z nějakého důvodu nemohlo být u mámy v náručí hned, nezoufejte. Prostě si ho dejte nahaté na svůj nahý hrudník jen co to půjde a tyhle vzácné chvíle si prostě doplňte.
V cizině je například úplně běžné, že mají ženy takhle na své hrudi úplně malinká nedonošená miminka většinu dne místo v inkubátoru, prostě si miminka dozrávají u mámy v náručí (říká se tomu cangaroo care – klokánkování a je to samozřejmě možné i u nás, je o to musí žena projevit zájem).
To záleží na zvyklostech dané porodnice. Ale i na tom, co si přejete. Přeci jen, vy jste tu šéf. 🙂 Ve většině porodnic ženu po porodu převáží na kolečkovém křesle s miminkem v náručí. Pokud se cítíte dobře není důvod, proč byste nemohla jít po svých nebo proč byste konec konců nemohla jít hned domů (ambulantní porod).
Ženy jsou většinou směřovány k tomu, aby šly do sprchy ještě než opustí porodní sál. Pouze pokud by žena byla opravdu hodně unavená a nebo se jí třeba motala hlava a do sprchy nemohla, pak se to odloží na později, ale většina žen je zhruba dvě hodiny po porodu schopna zajít do sprchy a vyčůrat se. To je také důležité kritérium pro zhodnocení jejího stavu. Ženy popisují po porodu různé pocity. Často je to velká chuť k jídlu, radost, únava nebo naopak příval energie. Záleží to na průběhu porodu, ale i třeba na lécích, které žena při porodu dostala. Někdy se ženám trochu motá hlava, pokud příliš rychle vstanou, tak mohou i omdlít, proto doporučuji dělat vše hlavně pomalu. Po porodu zůstane ženám takové „vyfouklé“ bříško, které se postupně ztratí. Změní se těžiště, ženám se může lépe dýchat (někdy ovše říkají, že se jim přechodně dýchá hůře, protože si všechny orgány ještě musí najít cestu na své původní místo, než je z něj rozstoucí děloha vytlačila). Prvorodičky to většinou nepopisují, ale druho a vícerodičky často cítí „zavinování dělohy“ podobné menstruačním tlakům v podbřišku. U některých žen je toto zavinování poměrně bolestivé a přirovnávají ho ke kontrakcím. Zavinování může být intenzivnější při kojení. Pro podporu doporučuji ovinout bříško po porodu šátkem, aby dodal oporu povoleným břišním svalům a podepřel zavinující se dělohu.
Zde je většinou velký rozdíl mezi tím, zda došlo k poranění samovolně a nebo byla žena nastřižena.
Nástřih bývá ve srovnání se samovolným poraněním bolestivější a vyžaduje většinou delší hojení a větší péči a pozornost
To je patrné i z výzkumů, které se hojení porodních poranění věnují. Při nástřihu většinou zprvu bolí sezení a někdy i chůze. Tomu je potřeba režim přizpůsobit. Doporučuji proto opravdu ležet a odpočívat. První den může být úlevné nástřih chladit obklady. Ať už se šilo z důvodu nástřihu nebo jiného poranění, je důležité, aby hojící se jizva měla přístup vzduchu a byla v čistotě. Proto je vhodné se několikrát denně osprchovat. Někdy drobné oděrky mohou pálit při močení a to pak ženám pomáhá, pokud chodí na malou do sprchy a moč ředí proudem vody. Z přírodních podpůrných prostředků mám výbornou zkušenost s levadulovým esenciálním olejem, který používám přímo na ránu neředěný jako desinfekci. S otokem, který se někdy na rodidlech první den po porodu objevuje může velmi dobře pomoci zelený jíl. Tento jemný prášek se sype přímo na vložku a přikládá na poranění a to pokaždé, když ji žena potřebuje vyměnit. Jíl absorbuje vlhkost (takže je poranění v suchu) a navíc má velmi hojivé účinky.
Najíst se může žena hned poté, co porodí placentu. Je důležité, aby začala doplňovat energii, kterou pak bude potřebovat nejen na kojení. Tradičně se ženám po porodu v našich zemích podával slepičí vývar, který je dobře stravitelný a zároveň velmi výživný. Takže pokud chcete dát nějaký úkol třeba tchyni, řekněte jí ať vám do porodnice přinese pořádný silný slepičí vývar, to je dobrá volba 😉
K jídlu mě napadá ještě jedna věc. Většina savců včetně býložravců po porodu spořádá svou placentu. My lidé jsme tomu již odvykli, nicméně se zájem o placentu zase vrací. Například v Americe je velmi běžné po porodu placentu zpracovávat, dělat z malého kousku ženám výživné poporodní smoothie s ovocem nebo ji zpracovávat do kapslí, které si žena dává na doplnění železa a jiných minerálů v průběhu celého šestinedělí. Divili byste se, ale s mnoha mými klientkami jsem měla možnost zažít, že to opravdu funguje a ženy jsou pak plné energie, mají hodně mléka a rychle se po porodu hojí a zotavují. Takže myslím, že tenhle trend stojí za zvážení.
Záleží na zvyklostech dané porodnice a daného novorozeneckého oddělení. V cizině je běžné, že se o ženu i dítě stará jeden tým odborníků dohromady. Jednou z rarit systému v ČR je i to, že se jeden tým stará o miminko a úplně jiný tým zdravotníků o ženu. Bohužel tak může docházet k různým komunikačním šumům. A někdy není zcela jasné, který tým se stará o prsa ženy, zda novorozenceké oddělení, protože prsa souvisí s kojením, nebo gynekologický tým, protože prsa jsou součást ženy. Je to trošku úsměvné. Informace tedy ženy dostávají od obou týmů a ty si někdy bohužel trošku protiřečí. Někdy se stává, že každá sestřička radí novopečené mamince něco jiného a ta pak může být docela zmatená.
I proto je dobré mít svou porodní asistentku, se kterou můžete vše konzultovat.
Každopádně základní informace o kojení by měla žena dostat ihned po porodu ještě na porodním sále, kdy se většina miminek poprvé chytne prsu. A další informace třeba o přebalování a další péči o miminko dostane žena nejčastěji hned, jak je přijata na oddělení šestinedělí (poporodní oddělení). Spoustu užitečných tipů najdete také v mém e-booku o šestinedělí ZDE.
Každý den ráno probíhá vizita a to obou týmů, které o vás budou pečovat. Tedy vizita novorozenecká a gynekologická. Ty chodí nezávisle na sobě. Lékaři a sestry vám budou k dispozici, pokud byste cokoli potřebovala, samozřejmě celý den i v noci. Sestřičky si budete volat především když budete potřebovat poradit s kojením, ale samozřejmě i s čímkoli jiným. Nebojte se jsou tam pro vás. U vás budou sledovat zavinování dělohy, krvácení a hojení případného poranění. A pak takové ty klasické nemocniční záležitosti, jako jestli nemáte zvýšenou tepltou, zda chodíte na velkou a podobně. U miminka se sleduje především zda přibírá na váze a zda nemá novorozeneckou žloutenku (to je naprosto fyziologická záležitost, která se týká velké části miminek a podle mého názoru se v českých porodnicích zbytečně často řeší, případů, kdy může být novorozenecká žloutenka skutečně potenciálně škodlivá je ve skutečnosti strašně málo a tak je to zbytečné dělání z komára velblouda). Dále se sleduje třeba hojení pupečního pahýlku (to, co zbylo po přestřižení pupečníku), zda miminko kaká a čůrá, zda nemá zvýšenou teplotu a podobně.
Většinou ženy po porodu nemohou usnout a to i po náročných a vyčerpávajících porodech. Je to samozřejmě individuální. Ale je velmi zajímavé sledovat – takové kouzlo – těsně před porodem někdy ženy vypadají, že už toho mají opravdu dost a že do toho dávají své poslední síly. Člověk by čekal, že snad hned po porodu usnou, ale většinou je to právě naopak, jakmile se narodí miminko, ženy jakoby ožijí, začnou se s miminkem vítat, něžně na ně vrkají, oči jim září a vypadají najednou plné sil. To se ovšem stává v případě, že mají tak, jak to příroda vymyslela, miminko ihned po porodu ve svém náručí a že nejsou pod vlivem opiátů.
To, co ženě může dát velkou sílu, je právě nerušený a neomezený bonding s miminkem.
Někdy sestřičky ženám nabízí, že si na první noc vezmou miminko k sobě, aby se žena vyspala. Ale z mých zkušeností vyplývá, že ženy bez miminka většinou stejně nemohou usnout. Často se cítí „prázdné“ a vlastně trochu zmatené. Jakoby nemohly uvěřit, že se to opravdu stalo, že už je miminko na světě.
Rozhodně doporučuju mít miminko hned od začátku non stop u sebe.
A taky je super mít nadstandardní pokoj, kde může být i tatínek miminka a celá nová rodina je tak od začátku spolu.
Radím to, aby žena vnímala své děťátko.
Děti jsou normální lidi. Každé je jiné, mají své nálady, tempo a potřeby a ty se mohou u každého trošku lišit.
Takže některá miminka mohou první den po porodu téměř celý prospat, taky se není čemu divit i pro miminka může být porod docela záhul. Mnoho miminek naopak hned první den má velký zájem o kojení a stráví ho skoro celý u prsa. Často ženy popisují, že nedělají nic jiného jen kojí. To je v pořádku. V děloze bylo miminko s mámou non stop spojené pupeční šňůrou. Miminka v tomto spojení většinou chtějí pokračovat dál skrze kojení.
Z mnoha výzkumů vyplývá, že děti po narození bytostně potřebují fyzický kontakt s matkou, aby se dobře adaptovala na svět mimo dělohu.
Není tedy nic zdravějšího než mít miminko pořád přitulené u sebe a když jeví zájem, nabízet mu prso. Třeba pětkrát za hodinu. O kojení bohužel stále koluje mnoho škodlivých mýtů, které jsou ještě dnes ženám v porodnicích předkládány. Rozhodně například nedoporučuji jakkoli řídit kojení podle hodinek! Žádné kojení po x hodinách, žádné kojení maximálně x minut… taková doporučení patří vůbec k nejškodlivějším radám, jaké žena může dostat, protože jsou naprosto v rozporu s fyziologií novorozence. Každý novorozence se bude kojit jinak dlouho a jinak často a je to tak v pořádku.
Takže moje rada zní, sledujte své miminko, když hledá prso, dejte mu prso. Důvěřujte mu, ono vám řekne, že má žízeň nebo hlad nebo že vás potřebuje cítit.
Miminka jsou inteligentní a žádné by dobrovolně hlady neumřelo. To jen my si v hlavě kojení často kazíme nesmyslnými omezeními. Další hodně důležitá věc je, že nedoporučuju miminko na kojení budit. Když spí, spěte taky a když je vzhůru, kojte tak často jak miminko potřebuje, pak zaručeně nebude mít hlad a kojení se krásně rozběhne. Více o kojení v prvních dnech po narození najdete v mém článku ZDE.
Kromě kojení kdykoli miminko potřebuje, o čemž už jsem mluvila, doporučuju mít miminko u sebe v posteli přitulené na těle. Tak bude děťátko nejlépe spát a nejlépe poznáte, kdy potřebuje nakojit, a pokud stojíte o bezplenkovou metodu, nejlépe také poznáte, kdy potřebuje kakat a čůrat. Zároveň se vám budou v přímém kontaktu s vaším miminkem vylučovat optimální hladiny hormonů, které přispívají nejen k rozběhnutí kojení, ale i k zavinování dělohy a regulaci krvácení po porodu.
Zkrátka, aby bylo miminko zdravé potřebuje mámu a aby byla zdravá máma, potřebuje miminko ve svém náručí.