Výhra pro ženské zdraví aneb proč je tak skvělé, když porodní báby spolupracují s fyzioterapeutkami?

O víkendu jsem měla tu vzácnou příležitost účastnit se odborného semináře Porodní poranění hráze z pohledu porodní asistentce a fyzioterapie. Jsem opravdu vděčná Marice Bajerové za skvělý nápad takový seminář zorganizovat a velice si vážím jejího pozvání přednášet na něm. Ze spolupráce fyzioterapie a porodní asistence jsem nadšená. Každý tento obor má svůj jedinečný pohled na ženské zdraví a tyto pohledy se úžasně doplňují. Vlastně bych každé ženě přála, aby měla péči své porodní báby a též fyzioterapeutky, protože řekněme si to na rovinu, dnešní sedavý způsob života se na fungování našich těl nepodepisuje zrovna nejlépe… A pokud chce žena rodit hladce, je pro ni velkou výhodou, pokud je na tom fyzicky dobře (a taky psychicky – a fungování našeho těla i psychicky je provázáno aneb v zdravém těle zdravý duch).

Na semináři jsem se v určitých chvílích doslova tetelila blahem, když jsem slyšela, jak se vlastně v tolika věcech odborně shodujeme.

Zde je pár bodů, které mi přijdou nejdůležitější:

  • Pánevní dno a bolest – bolest u porodu může být dána stažením a blokádami v pánvi či pánevním dnu. Pokud je pánevní dno před porodem ošetřené, vnímá žena porodní bolest ve výrazně menší míře. Limbický systém ovlivňuje vnímání bolesti, pánevní dno je přímo propojené s limbickým systémem.
  • Nástřih versus spontánní poranění – z pohledu fyzioterapie a porodní asistence je anatomicky i funkčně významně nižší zátěží pro pánevní dno ženy spontánní poranění než mediolaterální epiziotomie. Nástřih navíc podle výzkumů nesnižuje riziko poranění III. stupně. Naopak ve chvíli, kdy je hráz nastřižená, stává se křehká a může mít tendenci ještě se dodatečně natrhnout. Při nástřihu jsou poraněny minimálně tři různé svaly, při poranění spontánním sval být poraněn vůbec být nemusí a nebo se jedná nejčastěji pouze o jeden sval, který je evolučně velmi dobře přizpůsoben hojení. Tržné rány se také daleko lépe hojí než řezné rány. Nástřih navíc podle výzkumů zvyšuje riziko poranění u příštího porodu. Z našeho pohledu a shrnutí dostupných vědeckých výzkumů je tedy užití nástřihu jako prevence poranění neopodstatněné. Na ženské zdraví má jednoznačně negativní vliv.
  • Tvrdnutí bříška v těhotenství – je fyziologický jev. Nadměrné bolestivé tvrdnutí, může být způsobeno právě disfunkcí pánevního dna a přilehlých struktur. Lze jej tedy ovlivnit fyzioterapeuticky.
  • Podávání hořčíku v těhotenství – Ani jeden z našich oborů nevnímá jako prospěšné podávání vysokých dávek hořčíku v těhotenství. Hořčík má zásadní vliv na tonus pánevního dna. Snížený tonus vlivem konzumace hořčíku se pak může negativně podepsat na funkci pánevního dna při porodu. Zároveň podávání vysokých dávek hořčíku v těhotenství (například 3 x 2 tablety denně) může mít negativní vliv na tonus dítěte a to i při porodu a po narození – dítě je hypotonické.
  • Poloha miminka v děloze – na základě naší praxe se shodneme na tom, že děti zaujímají v děloze polohu, která je pro ně výhodná, respektive reagují svou polohou na poměry v pánvi a dutině břišní. Pokud dítě nezaujímá polohu, která je považována za optimální (levé přední postavení) může to být dáno právě disbalancemi či blokádami, které lze ovlivnit fyzioterapeuticky. V tomto kontextu je nelogické zaměřit se pouze na nápravu polohy dítěte, je třeba pracovat především s matkou a dítě pak samo zvolí výhodnější polohu, ve chvíli, kdy se poměry v pánvi a dutině břišní po ošetření změní.
  • Jizvy – jizva je vazivová tkáň, nemá schopnost kontraktility – způsobuje tak disfunkce na svalovině pánevního dna (a může tak negativně ovlivnit průběh dalšího těhotenství či porodu, případně se může podepsat na neschopnosti otěhotnět). Miminka v děloze reagují na všechny jizvy na břiše či pánevním dnu – svou polohou, chováním…). I staré jizvy dělají ženám potíže (zlobit může jizva třeba i 20 let po nástřihu, např. způsobovat migrény – princip řetězení)
  • Císařský řez – má také vliv na pánevní dno ženy. A není prevencí problémů s pánevním dnem. Po SC má děloha těžší cestu, aby se zase usadila správně v pánvi.
  • Inkontinence – mnoho žen je inkontinentních i po porodu, který byl z jejich pohledu krásný a hladký (porod je zátěží a těhotenství samo o sobě taky) některé ženy jsou inkontinentní i když měly císařský řez. Je vhodné pracovat s nimi fyzioterapeuticky po porodu.
  • Porod je intimní záležitost – a je potřeba tak k němu přistupovat. Pánevní dno je součást intimní oblasti. Pokud pracujeme s pánevním dnem, budou se ženě objevovat emoce a vzpomínky. Ženu nelze oddělit od pánevního dna. Nepracuji s pánevním dnem, pracuji se ženou.
  • Pánevní dno je základem zdraví ženy – V současné době se zkoumají hypotézy, že poruchy na úrovni pánevního dna mohou zásadním způsobem ovlivňovat i psychiku ženy (pánevní dno je spojeno s autonomním NS). Disfunkce pánevního dna se tak mohou odrazit v psychopatologických stavech.
  • Vše je se vším propojeno – chodidla a způsob, jakým je žena používá, je zásadní pro zdravé fungování pánevního dna – může se to projevit při porodu. Psychické ladění ženy se odráží na její postuře – vliv na fungování pánevního dna. Pokud přehnaně posilujeme svěrače pánevního dna – může si žena způsobit vaginismus či záněty močových cest. Vše co ženu stahuje brání proudění lymfy – kostice na podprsence, úzké kalhotky – lymfatický systém je mezi kůží a podkožím. Sexy chůze svědčí o zdravém pánevním dnu.
  • Sekundární neplodnost – může vzniknout vlivem poškození pánevního dna. Zde je opět velmi účinné fyzioterapeutické ošetření.
  • Zamlklé těhotenství – spontánní odchod miminka při zamlklém těhotenství (tedy možnost vyhnout se chirurgickému zákroku) může podpořit fyzioterapeutické ošetření cílené na uvolnění spasmu pánevního dna.
  • Pánevní dno je zásadní pro uspokojivý sexuální život –  Podle dostupných výzkumů je patrné, že pokud žena prožije porod, při kterém není zásadně poškozeno její pánevní dno (nástřihem nebo rozsáhlým poraněním), má prožitek porodu velmi pozitivní vliv na její sexuální odpověď – žena bude citlivější. Některé ženy dokonce zažívají vaginální orgasmus poprvé až poté, co porodí. Kvalitu sexuálního života lze velmi efektivně ovlivnit fyzioterapeutickou prací s pánevním dnem.
autorka článků na blogu